„To je bomba,“ mne si ruce bankéř Nathan Rothschild. V kočáře jede na londýnskou burzu. Nemůže se dočkat, jak čerstvé zprávy z belgického bojiště využije ve svůj prospěch a kolik na nich vydělá. Nařizuje proto kočímu, aby popohnal koně.
Němec Mayer Amschel Bauer (1743–1812) získává ve 2. polovině 18. století obchod od svého otce v německém Frankfurtu nad Mohanem. Tehdy si také mění jméno na Rothschild podle červeného štítu visícího nad jeho obchodem.
Stává se zakladatelem slavné finančnické dynastie a se svojí ženou přivede na svět deset dětí. Jeho třetím synem je Nathan Rothschild (1777 – 1836).
Prokáže skvělé finanční schopnosti, když v roce 1812 otevře v Londýně banku a své rodině zajistí bohatství. Dobře ví, jako mají informace hodnotu a jak dokážou ovlivnit finanční svět. V Evropě na počátku 19. století zuří napoleonské války (1803–1815).
V červnu roku 1815 se schyluje k jejich vyvrcholení. Rothschild tuší, že i z toho by se dal vymáčknout nějaký kapitál.
Telegraf používá i císař
20. června 1815 se Nathanovi podaří skvělý tah. Rodina už v té době má po celé Evropě vybudovaný špionážní a kurýrský systém.
Jednoho agenta má i na bitevním poli ve Waterloo, kde právě 18. června 1815 prohrál francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769 – 1821) bitvu u belgického Waterloo. Ten okamžitě posílá zprávu o porážce Francouzů.
Využívá k tomu optického telegrafu bratrů Ignace (1762–1829) a Clauda Chappéů (1763–1805). Princip vynálezu je jednoduchý. Na dobře viditelném místě vzniká konstrukce se soustavou pák a ramen, která se podobá semaforům.
Páky a ramena se různě natáčejí a svojí polohou signalizují různé zprávy. Bratři Chappéovi tímto vynálezem propojí už v roce 1793 Lille a Paříž a síť se rychle rozrůstá po celé Francii i do dalších zemí včetně dnešní Belgie.
I sám Napoleon vynález používá pro posílání zpráv, aby mohl koordinovat svá vojska.
Bankéř lže finančníkům
Jakmile se bankéř v Londýně dozví, že je Napoleon poražen, jeho finanční instinkt mu napoví, co má teď udělat. Okamžitě zamíří na londýnskou burzu. Tam ale předstírá, že Anglie bitvu prohrála. Pověst o vojenské porážce se rychle šíří mezi finančníky.
Akcionáři zpanikaří, a aby nepřišli o všechno, rychle se zbavují vládních akcií. Udělá to i Rothschild a zatím vyčkává. Uplyne několik hodin, když hodnota akcií obrovsky poklesne.
Teď přichází ta pravá chvíle, kdy je skupuje zpátky za zlomek jejich původní ceny. Teprve krátce poté se londýnští burziáni dozvídají pravdu. Stali se oběťmi lži mazaného finančníka.
Neuvěřitelné legendy
21. června 1815 v 11 hodin večer přijíždí major Henry Percy na britské ministerstvo války. Předává zde depeši o vítězství Britů u Waterloo. „Vyčerpaný důstojník se vydal na cestu ihned po bitvě a jel bez oddechu přímo do Londýna.
Přesto se informace, již přinášel, k Nathanovi dostala o plných 24 hodin dřív,“ píše současný britský historik Derek Wilson. Právě rychlost, s jakou Rothschild zprávu získal, se okamžitě stává předmětem legend.
„Sám obtloustlý bankéř se projížděl na indiánském koni po bojišti,“ tak zní jedna z těch nejfantastičtějších, které kolují mezi lidmi. Všechno je ale mnohem prozaičtější. Na zprávu, kterou telegraf doručil Bruselu nebo Gentu, čekal Rothschildův kurýr.
Okamžitě po jejím převzetí hnal koně do Dunkerque nebo Ostende a tam ho čekala loď mířící do Londýna.
Znásobí majetek
Díky šikovné spekulaci má nyní Nathan velké zisky. Hodnota vládních akcií totiž opět rychle stoupá. O tom, kolik na této operaci Rothschild získal peněz, se vedou diskuse. Někteří tvrdí, že se majetek rodiny znásobil dvacetkrát.
Ovšem dohady uvádí na pravou míru Wilson: „Nathanův výdělek šel do tisíců, určitě však ne do milionů.“ Rothschildové ale získávají kontrolu nad Bank of England a tím pádem také vliv na britský parlament.
Ovšem ve Francii mají smůlu, protože francouzská vláda si bere úvěry v jiných bankách a Rothschildům nepomohou k získání této zakázky ani různé triky.