Je jí 2250 let a ač to tak na první pohled nemusí úplně vypadat, její tělo je perfektně zachovalé. Má vlasy, pár kilo navíc a na rozdíl od ostatních mumií může hýbat rukama i nohama! Ba co víc, je nalezena jak na věky odpočívá v podivné tekutině. Jaká tajemství skrývá markýza Taj?
Čínští dělníci u městečka Čchang-ša prvně zarazí krumpáč do země na jaře 1971. O necelý rok později ví o do té doby bezvýznamné lokalitě celý svět.
Kde jinde se také během stavby probouráte do více jak 2200 let starých pohřebních místností, kterým z velké vany napuštěné podivnou tekutinou trůní dokonale mumifikované tělo asi 50leté ženy, zřejmě vážené příslušnice dynastie Han (u moci 206 př. n. l.–220 n. l.)?
Markýza Taj, rodným jménem Sin Čuej, umírá někdy mezi roky 145 až 178 př. n. l. Rčení „krve by se v ní nedořezal“ na ní neplatí ani dnes.
Kůže, přestože vypadá staře, je stále ohebná a končetiny se dokonce dají ohnout – něco takového není možné ani u nejdokonalejších mumií z Egypta! Markýza se také může i po tisíciletích chlubit bohatou kšticí.
Aby tajů nad ženiným tělem nebylo málo, najdou dámu bez negližé spočívat naloženou ve vaně plné tekutiny. Vykopávky dokončené až roku 1974 završí před osmi lety pitva lady Taj. Nahlédněte do pitevní zprávy spolu s námi:
„Žena trpěla tepennými koronárními problémy, měla špatné srdce. Její orgány jsou stále ve skvělém stavu. Příčinou smrti byl infarkt. V žaludku zůstává zachováno melounové semínko spolknuté chvíli před smrtí.“
Málo pohybu a nadměrné množství stravy plné sladkostí odvelelo naši neznámou do hrobu alespoň o 10 let dříve, než dbala–li by dobré životosprávy. Přesto jde o nejzachovalejší dlouhodobě mumifikované tělo na světě.
Jak mohly orgány vydržet takovou dobu nechápou ani vědecké kapacity. Látka, ve své době zřejmě nazývaná elixírem věčného života, obsahuje zejména rtuť. Proč ale podobných nálezů nemáme víc?
