Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál.

Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá maličkost, které si na první pohled vůbec nevšimneme.

Materiály vysílají do mozku určité signály. Dřevo, len, vlna, bavlna nebo keramika působí přirozeně a příjemně. Hladké sklo, kov a lesklé povrchy mohou naopak vyvolávat dojem chladu, zvlášť když v místnosti převládají.

Neznamená to, že se musíte vzdát moderního nábytku a obklopit se pletenými košíky po babičce. Důležitá je rovnováha. Měkký koberec, závěsy, polštáře nebo dřevěná deska dokážou zmírnit strohost interiéru. Pozor, útulnost není jen otázkou očí.

Koberec také tlumí kroky, závěsy pohlcují část zvuků a čalouněný nábytek omezuje nepříjemnou ozvěnu. Místnost tak nepůsobí jako prázdná čekárna.

Světlo dokáže zázraky, strop také

Představte si místnost osvětlenou jediným ostrým stropním světlem. Člověk má skoro pocit, že právě nastoupil k výslechu. Přitom stačí několik menších světelných zdrojů, stojací lampa v rohu a teplejší odstín žárovek.

Prostor okamžitě získává příjemnější atmosféru. Denní světlo navíc mění barvy i náladu během dne. Význam má také výška stropu. Vědecké experimenty potvrzují, že vyšší místnosti lidé častěji vnímají jako otevřené a esteticky příjemné.

Světlý strop zase opticky působí vyšší. Takže mnohdy pomůže vymalovat správnou barvou a atmosféra v místnosti se úplně změní.

Domov musí vyprávět náš příběh

Psychologie prostoru má ještě jednu důležitou součást: osobní vztah k místu. Výzkumy v oblasti psychologie architektury ukazují, že při hodnocení interiérů hraje roli nejen krása, ale také pocit domáckosti, přehlednosti a zajímavosti.

Proto může být dokonale zařízený byt z katalogu překvapivě neosobní. Chybí mu totiž něco, co žádný designér nedokáže objednat přes internet – naše vlastní vzpomínky.

Fotografie, oblíbená kniha, suvenýr z cest nebo staré křeslo po dědečkovi dávají místnosti charakter. Útulný domov zkrátka nemusí být luxusní ani dokonale uklizený. Musí v něm být příjemně tomu, kdo v něm žije.

Jestli se v něm občas povaluje deka, rozečtená kniha a hrnek od ranní kávy? To není chyba interiéru. To je důkaz, že se v něm skutečně bydlí.