Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin.
Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. V Le Mans začíná nejslavnější závod trvající 24 hodin. Kdyby to byla soutěž krásy, bezesporu vyhrává Ferrari. Jasně červené vozy jsou nádherné a okouzlující. Ale během dlouhého závodu postupně odpadnou.
Do čela se proderou vozy americké výroby a Ford opanuje stupně vítězů. A hned za ním jsou vozy Ferrari… Ale cesta k těmto úspěchům není rozhodně nijak snadná – mnohem náročnější než tenhle nejnáročnější závod.
Příběh automobilů, které proslaví červená barva, začíná na konci devatenáctého století.
Dítě sněhové bouře
V Modeně zuří strašlivá sněhová bouře. A zatímco vítr bičuje zdi domů, ulice jsou zasypané závějemi a mráz kreslí na sklech nečekané obrazce, z jednoho domu se ozývá řev. Porodní bába přibíhá na poslední chvíli. A pak se řev změní v dětský pláč.
Ale trvá ještě další dva dny, než bouře poleví, umožní lidem opustit dům a svět se dozví, že se narodil Enzo Ferrari (1898–1988). Chlapec získá jen základní vzdělání, ale pomáhá otci a bratrovi v dílně. Jenže pak si na rodinu sedne smůla:
otec umírá na zápal plic, bratr v zákopech první světové války a Enzo onemocní španělskou chřipkou. On nakonec přežije, ale na dílnu si sám netroufá.
Z učně mistrem
Když ho nechtějí v továrně Fiatu, pracuje pro firmu C.M.N. v Miláně. „Chlapče, umíš řídit, nechceš jet závod?“ zeptají se ho po pár měsících a v roce 1919 tak Enzo sedá za volant závodních automobilů.
Nevede si špatně, protože o rok později už jezdí pro Alfa Romeo. I tady zazáří. Nakonec zakládá pro automobilku vlastní závodní stáj – Scuderia Ferrari. A ožení se. V sezóně roku 1932 poprvé za volant neusedne: „Narodil se mi syn.
Nebudu jako hlupák riskovat život na trati.“ V roce 1939 firmu na dobro opustí, aby začal vyrábět auta vlastní. Ale druhá světová válka řekne: „ne!“ Místo automobilů musí vyrábět letecké díly pro stíhačky.
Teprve v roce 1947 se na závodní trati objeví první automobil, který nese jméno Ferrari.
Život ale není lehký. Ferrarimu umírá vytoužený syn Alfredo (1932–1956). Na jeho počest je jeho jménem pojmenována řada vozidel. Ekonomická situace také není ideální a tak musí Enzo odprodat firmě Fiat podíl na firmě. Ale svůj závodní tým vede až do smrti.
A automobilka vypustí do světa řadu luxusních vozů se žlutým odznáčkem, v němž je vzpínající se kůň. Nejdražším modelem je Ferrari 250 GTO, který se vyrábí v šedesátých letech.
Stojí tehdy 18 tisíc dolarů (dnes cca 4 miliony korun) a každý kupující musí být osobně schválen samotným Ferrarim. V roce 2020 má takové auto hodnotu 1,53 miliardy korun. Najít takové auto zapomenuté v garáži se určitě hodí!
