Představte si, že si ráno koupíte noviny a dozvíte se, že astronomové objevili na Měsíci lesy, podivuhodná zvířata a okřídlené humanoidy, kteří si stavějí chrámy. Dnes by podobná zpráva nejspíš soupeřila o pozornost s videem kočky v krabici. V srpnu 1835 však působí jako vědecká senzace.

Americký deník The Sun přináší fantastické objevy, čtenáři hltají každé pokračování a náklad novin roste. Jenže na Měsíci se ve skutečnosti neobjevuje vůbec nic.

Všechno vzniká v hlavě jednoho novináře, který rozjede jeden z nejslavnějších mediálních podvodů 19. století. Je 25. srpna 1835 a newyorský deník The Sun zahajuje šestidílnou sérii nazvanou Great Astronomical Discoveries.

Její údajné poznatky připisuje slavnému britskému astronomovi Johnu Herschelovi (1792-1871), který skutečně pobývá v jižní Africe a zkoumá jižní oblohu.

Právě tato skutečná výprava dodává smyšleným zprávám potřebnou věrohodnost. Noviny tvrdí, že Herschel pozoruje Měsíc obřím dalekohledem s čočkou o průměru 24 stop, tedy přes sedm metrů.

Takový přístroj má odhalovat podrobnosti, o nichž se ostatním astronomům ani nesní. A výsledky? Měsíční krajina oplývá vegetací, živočichy a dalšími zázraky. Čtenáři dostávají přesně to, co milují:

velké objevy, slavné jméno a pocit, že právě nahlížejí za oponu vesmíru. Jen drobný problém: přístroj i jeho neuvěřitelné výsledky patří do říše fantazie.

Jednorožci, bizoni a okřídlení obyvatelé

V dalších pokračováních se měsíční zoo rozrůstá. Po povrchu údajně pobíhají bizoni, kozy, zvířata připomínající jednorožce a další tvorové, které by pozemský zoolog nejspíš zařadil do kolonky „tohle mi nikdo neuvěří“.

Největší senzaci však představují okřídlení lidé podobní netopýrům. Autor jim dokonce přiděluje vědecky znějící název Vespertilio-homo. Tito tvorové mají křídla, žijí ve skupinách a údajně si budují chrámy.

Nejde tedy o pár nenápadných mikrobů, které by se daly přehlédnout. Na Měsíci podle novin žije regulérní civilizace! Příběh navíc doprovázejí fantastické ilustrace. Čím podivnější objevy, tím větší zájem. A čím větší zájem, tím více prodaných novin.

Vědecký podvod, který se vymkne kontrole

Za senzačními zprávami stojí americký novinář Richard Adams Locke (1800-1871). Jeho záměrem je mimo jiné zesměšnit tehdejší spekulace o životě na jiných světech. Jenže satira funguje až příliš dobře:

mnoho čtenářů bere články vážně a zprávy se šíří také do dalších novin v Americe i Evropě. Pomáhá tomu doba, kdy lidé skutečně očekávají velké astronomické objevy, a také skutečnost, že Herschel je uznávaným vědcem.

Když se ukáže, že žádní měsíční netopýří lidé neexistují, senzace postupně ztrácí lesk. Slavný astronom navíc žádné takové pozorování neprovádí.

Velký měsíční podvod tak ukazuje, že důvěryhodně znějící jméno, vědecký slovník a působivé obrázky dokážou přesvědčit publikum i bez jediného důkazu. A to je lekce, která ani po téměř dvou stoletích neztrácí platnost.

Dnes bychom místo novin možná sdíleli příspěvek na sociálních sítích. Okřídlené obyvatele Měsíce by čekala pořádná dávka lajků.