Někdy stačí geniální vynález, aby se svět změnil. Jenže pak přijde drobný háček: jak s ním vlastně zacházet? Americký vynálezce William Painter v roce 1892 zdokonaluje uzávěr lahví tak, že nápoj konečně zůstává bezpečně uzavřený. Má to jedinou nevýhodu.

Otevřít láhev se najednou stává úkolem pro člověka s nářadím, pevnými nervy a trochou šikovnosti. Na scénu proto přichází další vynález, otvírák.

Představte si konec 19. století. Limonády a pivo se prodávají v čím dál větším množství, jenže udržet v lahvi všechno, co v ní má zůstat, není žádná legrace.

Oxid uhličitý uniká, uzávěry netěsní a některé materiály mohou přijít do nežádoucího kontaktu s nápojem. Zátka je zkrátka slabým článkem celého osvěžujícího řetězce.

Americký vynálezce William Painter (1838-1906) z Baltimoru proto hledá řešení, které udrží bublinky uvnitř a zároveň nebude stát majlant. V roce 1892 získává patent na kovový uzávěr, kterému se říká korunkový.

Jeho princip je jednoduchý a přitom mimořádně účinný: tenký kovový plíšek má po obvodu zvlněný okraj, který se pevně přitiskne pod rozšířený lem hrdla lahve. Uvnitř je těsnicí vložka z korku, doplněná speciální vrstvou oddělující nápoj od kovu. Výsledek?

Pevné uzavření, nízké výrobní náklady a žádné složité čištění zátky. Uzávěr se po použití prostě vyhodí. Dnes samozřejmost, tehdy malá revoluce.

Má to jeden háček

Painterův úspěch má odvrácenou stranu. Čím pevněji kovový okraj drží pod hrdlem lahve, tím hůř se dostává pryč. Zátka, která předtím pouštěla bublinky na svobodu příliš snadno, teď drží jako přibitá. Zkusit ji vypáčit nožem? Riskantní. Zabrat holou rukou?

Bolestivé. Praštit lahví o stůl? To už je spíš recept na mokrou podlahu a střepy než na osvěžující nápoj. Řešením je páka: nástroj, který se zachytí pod okrajem uzávěru a pomocí jednoduchého mechanického principu ho nadzvedne.

Painter přichází i s tímto řešením a v roce 1894 získává patent na otvírák. Jeho konstrukce má rukojeť, záchytný výstupek a opěrný bod. Když člověk zatlačí za správný konec, síla se znásobí a kovová korunka povolí. Žádná magie, jen fyzika v praxi.

A také důkaz, že dobrý vynález nemusí být složitý, musí hlavně vyřešit problém, který předchozí vynález vytvořil.

Od pivní lahve až do dějin každodennosti

Painterův příběh nekončí u kovového kolečka s rukojetí. Aby jeho uzávěr fungoval, potřebují výrobci také lahve se správně tvarovaným hrdlem a zařízení, které korunku pevně přitlačí.

Vynálezce proto pomáhá řešit i tyto praktické překážky a buduje vlastní firmu Crown Cork and Seal. Z nenápadného plíšku se postupně stává celosvětový standard.

Korunkové uzávěry se používají dodnes, jen původní korkovou vložku v mnoha případech nahrazují moderní plastové materiály a počet záhybů se ustálil na 21. Otvírák mezitím získává nespočet podob:

od obyčejného kovového háčku přes nástěnný otvírák v hospodě až po reklamní suvenýry a sběratelské kousky. Dnes při otevírání piva málokdo přemýšlí o tom, že drží v ruce výsledek dvou propojených nápadů. Jeden uzávěr dokonale chrání obsah lahve, druhý vynález ho zase uvolní.