Z montérek zlatokopů, farmářů a dělníků se stává módní uniforma rebelů, rockových hvězd i manažerů. Džíny přitom vznikají z docela prostého důvodu: kalhoty se lidem neustále trhají.
Za jejich nesmrtelností stojí měděné nýty, jeden šikovný krejčí a obchodník, který pozná příležitost. A také pár překvapení, která se skrývají v kapsách.
Píše se rok 1872 a krejčí Jacob Davis (1831-1908) z americké Nevady řeší problém, který důvěrně znají i dnešní majitelé levných kalhot. Zákazníkům se trhají kapsy a namáhaná místa nevydrží náročnou práci. Davis dostává nápad:
co kdyby látku zpevnil kovovými nýty? Funguje to. Jenže vynálezce potřebuje peníze na patent a výrobu, a tak oslovuje svého dodavatele látek Leviho Strausse (1829-1902), obchodníka ze San Franciska.
Dne 20. května 1873 získávají společný patent na kalhoty zpevněné nýty. Právě toto datum se považuje za zrození moderních džínů. Jen pozor na rozšířenou legendu: Strauss je nezačíná vyrábět ze starých plachet pro zlatokopy.
To je působivý příběh, ale historické prameny ho nepotvrzují. Ještě jedna drobnost: původní džíny nejsou módní hit, nýbrž pracovní kalhoty s jedinou zadní kapsou, kapsičkou na hodinky a knoflíky na šle.

Tajemství malé kapsičky a kalhoty, které škrábou nábytek
Malá kapsička nad pravou přední kapsou není výrobní omyl ani úkryt pro drobné, které stejně nikdy nenajdete. Původně slouží kapesním hodinkám, protože v 19. století ještě nikdo netuší, že jednou budeme čas kontrolovat na mobilu.
A číslo 501? Slavné džíny značky Levi’s získávají toto označení v roce 1890. Proč právě takové číslo, se dnes spolehlivě neví, firemní záznamy totiž zničí zemětřesení a požár v San Francisku v roce 1906. Ani měděné nýty na zadních kapsách nejsou věčné.
Zákazníci si stěžují, že poškozují sedla, nábytek i další povrchy. Výrobce je proto v roce 1937 začne překrývat látkou a v roce 1966 je ze zadních kapes úplně odstraní. Ukazuje se, že i geniální vynález může mít jednu zásadní chybu: příliš dobře drží pohromadě, ale ničí všechno kolem.

Z montérek uniforma rebelů
Džíny se postupně dostávají z dílen a dolů do každodenního života. Ve 30. letech 20. století si získávají oblibu díky westernům a kovbojské módě, během druhé světové války je nosí také američtí vojáci. Skutečnou revoluci ale přináší poválečná kultura mládeže.
Marlon Brando (1924-2004) a James Dean (1931-1955) v nich vypadají jako muži, kteří se nehodlají ptát na dovolení. Kalhoty původně určené k tvrdé práci se mění v symbol vzdoru a nezávislosti.
Přitom se na nich stále podepisuje jejich minulost: charakteristické prošití zadních kapes, původně malá kapsička na hodinky i zesílené švy připomínají dobu, kdy šlo především o to, aby kalhoty přežily další pracovní den.
Dnes je oblékáme do kanceláře, na schůzku i na slavnostní večeři. Jen pracovat bychom v těch nejdražších modelech raději neměli.