Šperky, zbraně, sošky a spousta obilí. Ale také přes 40 lidských obětí, převážně dívek, z nichž některým rozetnou hlavu a useknou končetiny. To je slavný halštatský pohřeb. V Evropě nevídaný objev, který dodnes neumíme vysvětlit…
Jeho koníčkem je „slepá jeskynní zvířena“, a díky tomu, přestože je hlavně lékař, objeví řadu nových organismů. Jindřich Wankel (1821–1897) se proslaví ale hlavně jako speleolog a archeolog.
Bude to právě on, kdo vynese v druhé polovině 19. století z Býčí skály neuvěřitelný nález. Ten zvenčí normálně vypadající jeskyni z Křtinského údolí ležícího mezi městem Adamov a městysem Křtiny proslaví po celém kontinentu…
Obětujte je pro cukr!
„Některým byly useknuty ruce, jiným rozťaty hlavy… I koně rozsekali na kusy.
Nádoby s obětními dary byly navršeny na jednu hromadu a na vše bylo rozestřeno zuhelnatělé obilí,“ sepíše Wankel svou představu, jak proběhla neuvěřitelně brutální mnohonásobná lidská oběť. Základní teorie jsou zprvu dvě:
Buď jde o pohřeb velmože, kterého mají oběti zřejmě provázet v zásvětí, anebo o krvavé přepadení kupecké karavany. Co se ví určitě?
Například to, že Wankel nález doslova zachrání, protože by jinak kosterní nález skončil v cukrovarech – rozemleté kosti sloužily jako filtr při výrobě bílého cukru. Podstatnější je však teprve čtyři roky starý výzkum…
Masakr? Ano, ale postupně
Definitivně díky němu víme, že je Býčí skála dlouhodobě využívaným pohřebištěm zdejších nejdůležitějších osob doby halštatské. Konkrétně jde zhruba o roky 575 až 450 př. n. l. Není tak pravda, že by zde došlo k jednorázovému krveprolití nevídaných rozměrů.
Jeskyně sama o sobě –zejména její vstupní část – přivykne lidským návštěvám již v dobách starší doby kamenné.
To skokem přes tisíce let, do 7. září 1804, bychom tu potkali dokonce císaře Františka I. (1768–1835) a jeho ženu Marii Terezu Neapolsko-Sicilskou (1772–1807).
Průvod kostlivců
Býčí skála trůní spolu s Barovou jeskyní a Rudickým propadáním na druhé příčce soutěže o náš nejdelší jeskynní systém, a to s délkou 18 km. První místo patří téměř 45kilometrové spleti spadající pod Amatérskou jeskyni ukrytou taktéž v Moravském krasu.
Přístupná je jen výjimečně, a samozřejmě částečně. A Býčí skála? Ani do té se na „na blind“ pravděpodobně nepodíváte. Stráží ji kovová vrata. Předem si tak nastudujte těch pár výjimečných dní, kdy se dá dovnitř dostat.
Nepříjemný pocit ovšem senzitivní lidé zažívají i jen poblíž vchodu. Několik svědků se navíc shodne, že tu v nočních hodinách spatří přízraky kostlivců zformovaných do průvodu!
