Dnes leží v každé koupelně a většina lidí mu nevěnuje téměř žádnou pozornost. Jenže hřeben patří mezi nejstarší předměty, které člověk pravidelně používá už tisíce let.

Jeho příběh začíná dávno před vznikem prvních měst, v době lovců mamutů a pazourkových nožů. A překvapivě nejde jen o obyčejnou pomůcku na vlasy. Hřeben se během dějin mění v luxusní šperk, ochranu proti nemocem i symbol společenského postavení.

První hřebeny vznikají už v období mezolitu, tedy přibližně 10 000 let př. n. l. Pravěcí lidé je vyrábějí z kostí, parohů nebo dřeva a jejich podoba je velmi jednoduchá. Archeologové ale upozorňují, že neslouží jen k úpravě vlasů.

„Nejstarší hřebeny byly hlavně nástrojem proti vším,“ vysvětlují badatelé zabývající se starověkou hygienou. Jemné husté zuby totiž dokážou z vlasů odstranit parazity i nečistoty mnohem lépe než prsty.

Ve starověkém Egyptě se z hřebenu stává běžná součást každodenní hygieny. Egypťané si často holí hlavy kvůli horku a hygieně, ale zároveň nosí složité paruky, které je třeba pravidelně česat.

Právě tehdy vznikají první bohatě zdobené hřebeny ze slonoviny, ebenového dřeva nebo želvoviny. Některé nesou vyobrazení bohů, zvířat či loveckých scén. Už tehdy je jasné, že hřeben není jen praktická věc, ale také módní doplněk.

Dokáže doslova kouzla

Ve starověkém Řecku a Římě se používání hřebenů dále rozšiřuje. Bohaté ženy si zdobí účesy ozdobnými hřebeny a v Římě se dokonce objevují zvláštní olověné hřebeny. Po namočení v octu dokážou během česání ztmavit vlasy.

„Římané tak vlastně objevují primitivní barvení vlasů,“ připomínají historici kosmetiky. Ve středověku pak význam hřebenu ještě roste. Luxusní kusy z kostí a slonoviny nosí šlechta i vysocí církevní hodnostáři.

Hřebeny bývají zdobené rytinami, drahými kovy a někdy se dědí jako rodinné poklady. Archeologové nacházejí nádherně propracované hřebeny i na území českých zemí.

Jeden z nejslavnějších kostěných exemplářů je objeven u Hořína na Mělnicku a odborníci ho řadí mezi cenné doklady raně středověkého řemesla.

Už ho téměř nevnímáme

Skutečná revoluce přichází až v 19. století s průmyslovou výrobou. Hřebeny se začínají vyrábět strojově a místo drahé slonoviny nastupuje celuloid a později plast. Z luxusního předmětu se stává běžná součást každodenního života.

Přesto si hřeben uchovává zvláštní symboliku. V mnoha kulturách představuje krásu, čistotu i společenské postavení. A archeologové dodnes tvrdí, že právě obyčejné hřebeny dokážou o dávných lidech prozradit překvapivě mnoho.

„Podle hřebenu poznáme nejen módu, ale i hygienu a technickou vyspělost společnosti,“ vysvětlují odborníci. Malý předmět, který dnes téměř nevnímáme, tak ve skutečnosti vypráví příběh celé lidské civilizace.