Domů     Krematorium je dílo ďáblovo! Historie moderního pohřbívání v Československu
Krematorium je dílo ďáblovo! Historie moderního pohřbívání v Československu
26.3.2026

Píše se rok 1890 a na vyšehradském hřbitově je pěkný mumraj. Pozůstalí odění v černé mají ale ve tváři něco víc než jen smutek. Je to i trocha hněvu a zklamání. Na místě není žádný kněz, církev sama odmítá udělit jakékoliv poslední pocty. A přitom nejde o nic jiného než o trošku popela.

Jenže jinak to nejde. Augusta Braunerová (1817–1890) je významnou spolkovou činovnicí, malířkou, mecenáškou i feministkou. Když náhle umírá v Paříži, její poslední slova zní: „Chci být pohřbena doma, v Praze.“ Jenže jak to udělat?

Z Paříže do Prahy je to dost daleko a přepravovat rakev není zrovna jednoduché. „Jednoduše, Nechtě mě zpopelnit.“ Jak si přeje, tak se i stane, ale doma to vzbudí pořádný rozruch.

Místo kněze pak musí obřad provést Vojta Náprstek (1826–1894) a v novinách se kolem toho semele nehezká mediální bouře. A rozhodně není poslední. Smrt žehem totiž není v Rakousku-Uhersku uzákoněná. Vlastně platí absolutní zákaz.

Přestože jde o metodu, kterou ve starověku nebo pravěku lidstvo běžně využívá, s nástupem křesťanství se stává metoda nevhodnou a dokonce přísně zakázanou.

reklama

Jenže o mnoho staletí později na půdorysech středověkých měst rostou moderní velkoměsta a dosavadní hřbitovy nestačí. Navíc kremace je v těchto nových podmínkách metodou hygieničtější. V křesťanském světě je jako první uzákoněna v roce 1874 v Miláně.

Ale konzervativní habsburská monarchie dá raději na své arcibiskupy než volnomyšlenkářské Vlachy.

Rodina Braunerových. Augusta si přeje být po smrti zpopelněna
Rodina Braunerových. Augusta si přeje být po smrti zpopelněna

Vojtova cesta

Náprstek se nehodlá smířit se smutným osudem, který potkává Augustu Braunerovou. Jako člen městské rady bojuje za možnost kremace. „Postavme v Praze moderní krematorium!“ navrhuje.

„Zlepšíme kvalitu života v celém městě!“ Společně s tím prosazuje myšlenku interkonfesijního hřbitova, ale i tady narazí. Když umírá, požádá své přátele o zpopelnění.

Smuteční obřad se odehrává v Praze, následně je tělo převezeno do německého města Gotha, kde se nachází nejbližší krematorium od Prahy. Tam je tělo zpopelněno a urna je přivezena jeho přáteli zpět.

I tentokrát je z toho v tisku poprask, církev se vzteká, ale myšlenka kremace se pomalinku a nenápadně začíná usazovat v hlavě některých lidí. V roce 1899 vzniká Společnost přátel žehu – společnost pro spalování mrtvol.

Krematorium v Praze na Olšanech je jednoz nejstarších pražských krematorií.
Krematorium v Praze na Olšanech je jednoz nejstarších pražských krematorií.

Nejstručnější zákon

Jejím cílem je propagace nového způsobu nakládání s mrtvolami a snaha o uzákonění této varianty.

V roce 1909 v Národních listech vychází mezi zprávami o setkání šachového kroužku nebo o náboru nových členů do dramatické školy i krátká noticka:

„Krematorium, spolek pro spalování mrtvých, otevřel dnes své úřední místnosti.“ Společnost totiž není dost aktivní, a proto vzniká spolek nový, který myšlenku kremace propaguje, a v jejímž čele stojí básník Jaroslav Kvapil (1869–1950). Ale marná snaha.

Císařské úřady jsou těžce proti! Konec Velké války přináší řadu změn. „Ať žije Československo!“ zní ze všech koutů a na troskách prohnilého mocnářství roste nová republika.

Je samozřejmě nutné přijmout i řadu nových zákonů, které nahradí ty staré, habsburské. Jeden z nich se týká i kremace. Když jej Kvapil, jakožto poslanec Národního shromáždění, předkládá, jde o nejstručnější zákon vůbec.

„Pohřbívání ohněm jest povoleno.“ Zákon, nazývaný jako Lex Kvapil je schválen drtivou většinou hlasů. V roce 1921 na Olšanech se v ČSR koná první legální kremace. Dnes je v republice 27 funkčních krematorií a přibližně 76 zemřelých je zpopelněno.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz