Střevní mikrobiom, biliony mikroorganismů žijících v našich střevech, už dávno není pouhým pomocníkem trávení. Moderní věda ho označuje za „druhý mozek“, který má těsné a složité propojení s naším mozkem a psychikou.

To, co se děje hluboko v břiše, totiž může ovlivnit náladu, myšlení i celkové duševní zdraví, a to prostřednictvím osy střeva-mozek. Jak tato fascinující komunikace funguje a co o ní říkají vědci?

Jak střeva komunikují s mozkem

Střevo a mozek jsou spojeny komplexní a obousměrnou sítí signálů, která se odborně nazývá osa mikrobiota-střevo-mozek. Tento systém zahrnuje nervové, imunologické a chemické cesty, které propojují střevní mikrobiom s centrálním nervovým systémem.

Jedním z klíčových spojů je bloudivý nerv, dlouhá nervová dráha, pomocí které mohou mikrobiální metabolity přímo „sdělovat“ mozku informace o stavu střevního prostředí.

Chemičtí poslové a jejich práce

Kromě toho střevní mikrobiota produkuje neuroaktivní látky, například krátké mastné kyseliny, neurotransmitery a další metabolity, které ovlivňují nervovou signalizaci.

Tito chemičtí poslové mohou modulovat funkci imunitního systému, ovlivňovat propustnost střevní bariéry a dokonce zasahovat do produkce serotoninu, tedy hormonu nálady, protože až 90 % jeho množství se tvoří v trávicím traktu.

Podle vědců je tato osa „strukturovaný a dynamický komunikátor mezi mikrobiotou a mozkem“, kde mikroorganismy „spolupracují s hostitelem při regulaci vývoje i funkce nervové soustavy“.

Tyto procesy ovlivňují nejen trávení, ale i chování, emocionální reakce a kognitivní funkce.

Co to znamená pro naši psychiku

Výzkumy ukazují, že nerovnováha v mikrobiomu, tzv. dysbióza – s sebou nese širší dopady než jenom trávicí problémy.

Může být spojena s přetrvávajícím zánětem, změnami imunity a signálů, které putují k mozku, a tyto změny se objevují u poruch jako deprese, úzkosti nebo dokonce některé neurologické diagnózy.

Například studie publikované v Molecular Psychiatry ukazují, že složení střevní mikrobioty může být spojeno s funkční konektivitou mozkových sítí, které souvisí s emocemi, pamětí a pozorností;

ačkoli jsou výsledky zatím stále předmětem dalšího ověřování, naznačují, jak hluboco ovlivňují střevními mikroorganismy mozek.

To vše se děje nepřetržitě, od chemických signálů přes nervové dráhy až po imunitní reakce.

Naše střevní bakterie tedy nefungují izolovaně, ale jako aktivní partner v širším celkovém systému, který ovlivňuje i to, jak se cítíme, myslíme a reagujeme na svět kolem nás.

Proč je to tak důležité

Přesvědčivě se ukazuje, že zdravý střevní mikrobiom je důležitý nejenom pro trávení, ale i pro psychickou pohodu. Správná střevní rovnováha podporuje produkci prospěšných metabolitů, udržuje imunitní systém v rovnováze a pomáhá modulovat stresové reakce mozku.

Naopak chronická dysbióza se spojuje se zvýšeným rizikem psychických potíží, zánětu nebo dokonce některých neurodegenerativních stavů.

Vědci dnes stále více vnímají mikrobiom jako podstatného hráče ovlivňujícího naše zdraví, a to včetně oblasti duševních funkcí.

Potvrzují, že naše střevní bakterie opravdu nejsou nějakým „černým vzadu,“ ale patří k nejdůležitějším komunikačním uzlům v těle, skutečně jde o níš „druhý mozek“.