Píše se 11. března roku 2011. Tokiem otřesou záchvěvy zemětřesení. V Tichém oceánu se vzedme ohromná vlna a zamíří vstříc japonským břehům. Tam, kde stojí jedna z dvaceti nejvýkonnějších jaderných elektráren světa, Fukušima I. Schyluje se k tragédii…
150 000
Zhruba tolik obyvatel musí být preventivně evakuováno z okolí elektrárny. Panují totiž důvodné obavy z šíření štěpných produktů. Více než 1000 lidí ale na následky evakuace zemře – a to buď z důvodu vysoké míry stresu, pokročilému věku nebo chronických nemocí.
V den havárie je nařízena evakuace v okruhu tří kilometrů, o den později jde již o 20 km. Evakuace se nakonec týká 30 km a později je zřízena 20kilometrová nepřístupná oblast, kam se smíte podívat jen za vládního doprovodu.
16
Když je dne 11. března v 05:46 zaznamenáno prvně zkázonosné zemětřesení na severovýchodě Japonska, málokdo tuší, jak globální následky budou otřesy mít.
Země vycházejícího slunce na svém území prvně zažije magnitudu 9,1. Celosvětově jde o páté nejsilnější zemětřesení po roce 1900. Největší japonský ostrov Honšú zvládne přesunout o 2,4 m na východ! Pro srovnání, Honšú je třikrát větší, než Česká republika. A to není vše, posunou se dokonce i zemské póly – a to zhruba o 16 cm!
3,5
Mohli byste tu postavit hangáry pro 80 stíhaček F-35, Václavské náměstí by se sem vešlo téměř 83krát, pražská O2 Aréna dokonce 490krát. To je rozloha Jaderné elektrárny Fukušima I. – 3,5 čtverečního kilometru.
2
Moc lidí netuší, že když se řekne v souvislosti s jadernými elektrárnami „Fukušima“, je řeč hned o dvou sesterských zařízeních. Obě mají název po prefektuře, ve které leží.
Zemětřesením vyřazená jednička se nachází na území měst Ókuma a Futaba na východním pobřeží ostrova Honšú, dvojka zase poblíž města Nahara.
Po zemětřesení je nouzově odstavena i ona, a přestože na rozdíl od své sestry neutrpí tak zásadní poškození, rozhodne její provozovatel – Tokyo Electric Power Company (TEPCO) – o tom, že se již do provozu nevrátí. Vyřazování z provozu ovšem zabere na 40 let…

19 000
Až 15 metrů má na výšku tsunami, která rychlostí 200 kilometrů v hodině míří vstříc japonským břehům. Fukušimu zasáhne zhruba necelou hodinu po zemětřesení, tedy ve chvíli, kdy se bojuje o bezpečnost reaktorů v elektrárně.
5,7 metrů ochranný val elektrárny překoná jakoby nic. Vlna se přelije až 10 km do vnitrozemí, zničí a poškodí přes 350 000 budov a zabije na 19 000 lidí. A také vyřadí z provozu drtivou většinu zařízení nutného k chlazení reaktorů…
6
Oproti černobylské tragédii ze dne 26. dubna 1986 je únik z Fukušimy značně nižší. Pokud srovnáme zasažené území, jde jen o 6 % toho černobylského. Velkou roli hrají povětrnostní podmínky. Japonsko tak zasáhne jen 20 % spadu, zbytek zamíří nad oceán.

10 000 000
O kolik je ve Fukušimě překročen limit pro radiaci? První analýza, kterou iniciuje TEPCO, vyrazí dech laikům i odborníkům: V březnu 2011 je u druhého reaktoru naměřeno 10 000 000násobné překročení limitu!
Společnost zprávu později dementuje, na vině je chyba měření. Korekce je sice značně nižší, i tak není situace ani za mák příznivá: Limit je překročen „jen“ 100 000násobně. Měření v moři poblíž jaderné elektrárny ukazuje tou dobou 1850násobné překročení limitu.
2018
Právě v tomto roce přizná Japonsko vůbec první oběť fukušimské radiace. Na rakovinu plic zemřel jeden z kontrolorů hodnot radiace, který se po havárii elektrárny vydal minimálně dvakrát v rámci záchranné mise do jejích útrob.
Bohužel, radiace uvnitř byla taková, že jej neuchránil ani speciální ochranný oblek.
32 000 000
Odhady o dopadu radiace na civilní obyvatelstvo se co do počtu zasažených značně liší. Ty nejpesimističtější hovoří 32 milionech lidí. Jaké mohou být následky? Může dojít až k 200násobnému výskytu rakovin, zejména štítné žlázy.