V angličtině se jim říká multivibrátory, ale červenat se nemusíte. Český název je už méně poetický: Schmittův klopný obvod. Americký vědec Otto Herbert Schmitt (1913–1998) jde vždycky svojí cestou.

A tak se na doktorandském výzkumu zaměří na nervový systém chobotnice a způsob, jakým se jím šíří impulsy.

Pokusí se navrhnout zařízení, které ho zrcadlí do technologie. Standardní pohled na biofyziku obrátí svými postupy naruby – a tento nový pohled uveřejněný roku 1957 nazve biomimetika. K čemu to ale je?

V Ottově případě právě k vynálezu klopného obvodu, zkráceně KO. A teď můžeme v roli nepolíbených laiků předchozí dotaz beze studu zopakovat. Klopné obvody se používají například jako časovače, oscilátory, impulzní generátory nebo paměťové prvky. Až je někde potkáte, vzpomeňte si na Schmittovy chobotnice…

Jak se točí ploutvemi?

Majestátní 15metrové tělo se vynoří z oceánu a s mocným plácnutím ocasní ploutve zase zmizí pod hladinou. Les mobilních telefonů na palubě lodi natáčí videa a dělá jednu fotku za druhou. Zpívající keporkaci jsou oblíbenou atrakcí.

Dopustit na ně nedají ale ani inženýři. Tento robustní kosticový kytovec o velikosti menšího autobusu dokáže díky tvaru svých ploutví pod vodou vykroužit dokonalé spirály. Na ploutvích má totiž malé hrbolky, které snižují odpor vody.

Vědce ze Západochesterské univerzity v Pensylvánii napadlo umístit podobné výběžky i na lopatky větrných turbín. A větře div ne, efekt je neuvěřitelný! Následná studie ukáže, že došlo k 32procentnímu snížení odporu vzduchu a až zdvojnásobení výkonu!