Mnoho lidí si dnes myslí, že celonoční osmihodinový spánek je přirozený způsob, jak člověk „správně“ odpočívá. Ve skutečnosti to ale není pravda.

Dvoufázový spánek, tedy spaní ve dvou oddělených částech během noci, je ve skutečnosti starodávná praxe, která dominovala lidským spánkovým návykům po tisíciletí a teprve relativně nedávno ho nahradil souvislý spánek.

Už dávné civilizace našich předků fungovaly podle přirozeného rytmu světla a tmy.

Lidé obvykle šli spát krátce po soumraku a spali několik hodin, poté se kolem půlnoci probudili, určitou dobu zůstali vzhůru a věnovali se různým činnostem od modliteb přes rozhovory až po domácí práce a poté následoval druhý spánek až do úsvitu.

Tento způsob spánku historici nazývají segmentovaný nebo dvoufázový spánek, a je o něm zmínka v kronikách, literatuře i soudních spisech z období středověku i raného novověku.

Běžná součást života

Jak uvádí americký dějepisec Roger Ekirch, autor rozsáhlého historického výzkumu publikovaného v knize At Day’s Close: Night in Times Pas:

„Informace o prvním a druhém spánku jsou v historických textech natolik běžné, že je mnoho badatelů považuje za normu v předindustriální Evropě.“ Ekirch ve svém bádání našel stovky odkazů ve spisech, denících a literatuře, které popisují tento „přerušený“ noční spánek jako běžnou součást života našich prarodičů.

Přirozené rozdělení

Současný americký psychiatr a odborník na spánek Thomas Wehr z amerického Národního institutu duševního zdraví ve svých experimentech také ukázal, že když lidé tráví noc bez umělého světla, jejich spánek se spontánně rozdělí do dvou bloků s přestávkou uprostřed, což naznačuje, že dvoufázový vzorec může mít i biologický základ v lidském těle a cirkadiánním rytmu.

Důležité je vědět, že tento způsob spánku není žádná moderní „novinka,“ už dlouho před průmyslovou revolucí a rozšířením umělého osvětlení byl dvoufázový spánek pro mnoho kultur běžnou praxí.

Teprve v důsledku změn životního stylu, práce ve směnách a masivního využití umělého světla se začal prosazovat celonoční nepřerušovaný spánek, který dnes považujeme za standard.