Skoro to vypadá jako kabinet kuriozit. Mrtvý vycpaný papoušek v kovové kleci, obrazy se zlatými rámy, zrcadlo potažené černým suknem, lidská lebka a hory knížek. A právě v tomto prostředí vzniká jedno z nejlepších děl české literatury – Spalovač mrtvol!
Ponurý, tajemný a skandální – všechny tyto přídomky si zaslouží život Ladislava Fukse (1923-1994). O jeho svatbu se zajímá papež, českoslovenští i italští komunisté, sňatek ale skončí blamáží.
Ostře sledovaná svatba
Fuksovi se dostává chladné výchovy, do toho si během dospívání všimne, že se mu líbí vrstevníci stejného pohlaví. Obtěžkán tajemstvím se protlouká životem – pracuje jako úředník v papírnách a zaměstnanec na zámku Kynžvart.
V roce 1963 vstupuje do literárního ringu, když vydá román Pan Theodor Mundstock. Kniha jde na dračku a Prahu zároveň zaplavují klepy o podivínském spisovateli. Fuks chce drby umlčet, a tak si najde partnerku.
V pražské synagoze narazí na Italku Giulianu Limiti, ta pracuje na římské univerzitě a zároveň pochází z velice vážené rodiny.
Ano si řeknou v milánské katedrále a dvojici dorazí telegram od papeže Pavla VI. (1897-1978) či šéfa italských komunistů Palmira Togliattiho (1893-1964). Limiti už má dokonce vybraný prostorný byt v Říme, jenže netuší, co má její vyvolený za lubem.
Manželství až za hrob
Všechno vypadá růžově, jenže spisovatel během hostiny svede rumunského číšníka. Společně seberou část peněz a utíkají. Druhý den se Fuks probudí na hotelu a jeho milenec je fuč.
„Ladislao se mě před svatbou ani nedotkl,“ zuří novomanželka a používá spisovatelovu přezdívku. Fuks se ukrývá s pomocí kamaráda Miroslava Plzáka (1925-2010) v bohnické léčebně. Když se situace uklidní vrací se do svého bytu v Bubenči.
Na truc rozstříhá všechny fotky ze svatby. Sama Giuliana nechá po několika hodinách manželství zrušit papežským výnosem, civilní sňatek ale de facto vydrží platný až do jejich smrti. Po katastrofální veselce se Fuks uchýlí k jiné ženě – své nemocné matce.
Úpěnlivě se o ni stará, když zemře, zůstává sám. Jedinou výjimkou jsou mužské návštěvy. Daří se mu ale na spisovatelském poli, vydává Spalovače mrtvol a Myši Natálie Mooshabrové.
Díky výtečnému stylu dokáže homosexualitu projektovat i do svých děl. Ve Spalovači mrtvol jde například o jemného Kopfrkinglova syna Miliho.
Temné zázemí
Úspěšný román zařídí další fámy. Fuks má údajně spát v rakvi. Spisovatel nepravdy často přiživuje, vzhled svého lůžka však dementuje. Stále více se uzavírá do sebe a žije jako pavouk ve svém bytě.
Ten nejvíce připomíná skladiště, protože literát sbírá bizarní věci. A tak interiér zkrášluje třeba klec s vycpaným papouškem, umělé květiny či lidská lebka. „I když venku zářilo slunce, uvnitř byla tma,“ shodují se Fuksovi přátelé.
V šedesáti letech oznámí konec literární kariéry. Předzvěstí smrti je to, že náruživý kuřák Fuks odkládá cigarety. Pustí se do svých pamětí, v nich se ale vyhýbá nejzajímavějším částem svého života. Umírá v srpnu 1994, jeho mrtvola je nalezena až po několika dnech.
