Pyramid se v Egyptě dnes nachází více než stovka a jsou roztroušeny po celé zemi. Vrchol egyptské architektury však představuje trojice nejslavnějších pyramid v Gíze: Cheopsova, Rachefova a Menkaurova. I ostatní pyramidy se ale pyšní svými vlastními „nej“.
Rachefova pyramida je o něco menší než Cheopsova. Její základna měří 215,25 metru a stavba se tyčí do výšky 136,4 metru (původně 143,5 metru). Sklon stěn dosahuje 53°10´. Dnes jí chybí vrcholek zvaný pyramidion.
Pyramida náleží faraonu Rachefovi, synovi Cheopse, který vládne přibližně v letech 2472–2448 př. n. l. Menkaureova pyramida je nejmenší ze všech tří gízských pyramid. Její základna má délku 108,4 metru, výška činí 66,45 metru a sklon stěn dosahuje 51°.
Přestože je pyramida Rachefova syna Menkaureho (vládne asi v letech 2447–2442 př. n. l.) ve srovnání s pyramidami jeho otce a děda výrazně menší, po jeho smrti už nikdo vyšší pyramidu nepostaví.
Zhruba 200 let po vybudování Menkaureovy pyramidy vzniká pyramida krále Unase v Sakkáře. Unas vládne přibližně v letech 2345–2315 př. n. l. a jeho pyramida dosahuje výšky 43 metrů. Na stěnách Unasovy pohřební komory dnes čteme tzv.
pyramidové texty – magická kouzla zapsaná hieroglyfy, která mají pomoci duši opustit tělo a zahájit cestu do posmrtného života. Tyto nejstarší známé náboženské texty na světě obsahují také první zmínku o Usirovi, bohu podsvětí.
Tajná komora zajišťuje nesmrtelnost
Stejně důležitá jako samotná pyramida je pro faraony tajná komora zvaná serdab, která se nachází v její blízkosti. Umisťuje se poblíž faraonovy mumie a slouží k uložení jeho sochy Ka – sochy uchovávající královu životní esenci po smrti.
Staří Egypťané věří, že pokud by došlo ke zničení mumie, faraonův duch může nadále existovat právě uvnitř sochy Ka. Vzhledem k neustálé hrozbě vykrádání hrobek má serdab a socha Ka pro faraona zásadní význam, protože mu umožňují zachovat posmrtný život.
Starověké pyramidy se díky vápencovým obkladům, které odrážejí sluneční paprsky, třpytí jako drahokamy. Tento efekt má i silnou symboliku spojenou se sluncem.
Většina obkladů však časem mizí – buď podlehne zubu času, nebo se stane kořistí zlodějů, kteří je znovu používají na stavbu jiných monumentů. Další škody způsobuje seismická aktivita, například mohutné zemětřesení, které zasahuje Káhiru roku 1308 n. l.
Nejstarší: Džoserova pyramida
„Džoser svou pyramidou navazuje na hrobky králů 1. a 2. dynastie, v nichž je zahloubená pohřební komora zakryta umělým pahorkem,“ vysvětluje americký egyptolog David O’Connor. Starší královské hrobky jsou postaveny z nepálených cihel.
Stavitel Džoserovy hrobky Imhotep získává žulu z jižního Asuánu a vápenec z druhého břehu Nilu. Asuánská žula slouží k obložení královské komory uvnitř pyramidy.
Jednotlivé stupně pyramidy pravděpodobně znázorňují schody do nebe, po nichž má podle staroegyptských představ zesnulý božský faraon vystoupat přímo ke hvězdám a na věčnost.
Nejbarevnější: Snofruova červená pyramida
Většina lidí si dnes pyramidy spojuje s jejich pískovým vzhledem, ale původně hrají zářivými barvami. Vědci na jejich kamenech nacházejí stopy červených, žlutých a modrých pigmentů.
Snofruova červená pyramida v Dáhšúru, postavená za vlády faraona Snofrua (2543–2510 př. n. l.), dosahuje výšky 99,4 metru a má nejmírnější sklon ze všech egyptských pyramid – pouhých 43°. Délka strany základny činí 213 metrů.
Tato pyramida se stává první „pravou“ pyramidou v dějinách, protože má hladké obložené stěny. Přináší také důležitou inovaci: pohřební komora se nachází nad úrovní základny.
Snofru během své vlády nechává vystavět mimořádné množství staveb a spotřebuje přibližně 9 milionů tun kamene – kromě červené pyramidy vzniká i pyramida v Médúmu a Lomená pyramida.
Nejmladší: Ahmoseova pyramida z nepálených cihel
Poslední pyramidu v Egyptě nechává postavit král Ahmose I., který vládne zhruba v letech 1550–1525 př. n. l. Jeho pyramida stojí v Abydosu, daleko na jih od známějších lokalit v Gíze, Sakkáře a Dáhšúru.
Stavba má původně výšku asi 50 metrů, dnes z ní však zůstávají jen přibližně desetimetrové trosky připomínající spíše kopec.
Pyramida je postavena převážně z nepálených cihel, které v nehostinných podmínkách nedokážou odolat času tak jako masivní vápencové bloky používané na severu Egypta.
Přestože megalomanské pyramidy slouží především panovníkovi a jeho rodině, výrazně přispívají i k rozvoji egyptského hospodářství.
Jak zdůrazňuje americký archeolog Mark Lehner, pyramidy znamenají růst pracovních příležitostí, podporu kolonizace provincií a zaměstnání pro rolníky i pastevce. Pyramida je zároveň chrámem, rituálním centrem i ekonomickým motorem egyptského státu.
