„Zastav,“ řve muž na zadní sedačce na svého řidiče. Vzpřímí se a sahá po zbrani. Před automobilem totiž stojí chlapík se samopalem, jenže výstřel ne a ne vyjít. Po pár chvílích na auto přistává bomba a vzduch protne exploze.

Nikomu jinému v Evropě se nepodaří zlikvidovat tak vysokého nacistického pohlavára. Jenže odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (1904–1942) probíhá typicky českým způsobem.

Exil zasahuje

Hitlerův korunní princ přilétá do Prahy 27. září 1941 a všichni tuší, že bude zle. Čechy označuje za svoloč, kterou odmítne předělávat na Němce. Ještě, než ho oficiálně jmenují, nechá zatknout protektorátního premiéra Aloise Eliáše (1890–1942).

Ten se angažuje v protinacistickém odboji. Na situaci s obavami hledí londýnská exilová vláda v čele s Edvardem Benešem (1884–1948). Politik, jenž je známý svým odporem k násilí, nakonec souhlasí se šéfem zpravodajů Františkem Moravcem (1895–1966).

Dává se dohromady s Angličany a plánuje se tajná akce. Operace s názvem Antropoid, což je označení pro lidoopa, dostává první obrysy na podzim 1941. Moravec osobně vybere dva dobrovolníky z celkových 2 tisíc uchazečů.

Jako ideální se mu zdá Jozef Gabčík (1912–1942) a Karel Svoboda (1912–1982). Výcvik začíná 20. října 1941, aby mohli provést akci na Den československé státnosti. Svoboda se však během cvičného seskoku zraní, a tak ho nahradí Jan Kubiš (1913–1942). Datum kvůli tomu nedodrží.

Až na druhý pokus

Údajně je na nich, jestli se rozhodnou zabít Heydricha či Karla Hermanna Franka (1898–1946). Koncem prosince 1941 společně s dalšími odvážlivci nastupují do letadla, které je vysadí nad Protektorátem.

Výskokem jako by odstartovala smůla, protože Gabčík si poraní nohu, výsadek rovněž probíhá o 100 kilometr jinde, než bylo plánováno. Dvojice přežívá u známých, záměr prozradí jen několika vyvoleným.

Původně chtějí Heydricha zabít během jízdy ve vlaku, volba nakonec padá na zatáčku v Kobylisích, kudy pohlavár jezdí ráno do práce. Jeho řidič Johannes Klein (1912–1973) musí vždycky lehce přibrzdit.

Stejně si počíná i 27. května 1942, tehdy na Heydricha číhá právě Gabčík s Kubišem. Prvnímu zmíněnému ale selže zbraň, a tak přiskočí jeho druh a na automobil hází granát.

Puma přistává na zadní části vozu, detonace je ale natolik silná, že rozbije i okna kousek opodál stojící tramvaje. Spršku úlomků schytá i Heydrich, jemuž poškodí bránici, plíce, slezinu a zlomí žebro. Několik dní bojuje o život v nemocnici, marně.

Echo od zrádce

Němci mezitím rozpoutají peklo, vypálí například obec Lidice. Na denním pořádku jsou také popravy. K tomu slibují odměnu tomu, kdo prozradí informace vedoucí k odhalení atentátníků. A na výzvu se přihlásí Karel Čurda (1911–1947), někdejší odbojář.

Rozhovoří se o úkrytu v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje. Ke svatostánku přijíždí brzo ráno 18. června 1942 vojáci a začíná sedmihodinová přestřelka, po níž umírá Gabčík, Kubiš a dalších pět odbojářů.

I přes krvavý závěr se operace Antropoid považuje za úspěšnou – splnila totiž cíl.