Už starověcí Číňané a Řekové si všímali, že se zvířata před otřesy půdy chovala neobvykle. Psi vyli, hadi vylézali z děr, ptáci opouštěli hnízda, koně se plašili. Ve 20. století se počet takových svědectví znásobil. Vědci si s nimi dlouho nevěděli rady. Pomůže nám je rozluštit umělá inteligence?

V roce 1975 se v čínském městě Haicheng podařilo na základě zvláštního chování zvířat evakuovat přes 90 000 lidí jenom několik hodin před ničivým zemětřesením.

Hadi vylézali z nor i v mrazivém počasí, psi vyli a hospodářská zvířata se chovala nezvykle agresivně. Na základě neobvyklého chování zvířat a menších předchozích otřesů se vědci rozhodli evakuovat město.

O den později, 4. února 1975, udeřilo zemětřesení o síle 7,3 Richterovy škály. Byla to první zvířecí „předpověď“ zemětřesení. Evakuace zachránila tisíce životů. Přesto dodnes panují pochybnosti, zda šlo o skutečnou predikci nebo šťastnou náhodu.

Zmatené žáby

Podobná situace nastala i v Itálii v roce 2009, kdy se v oblasti L’Aquily objevily zprávy o podivném chování žab. Britská bioložka Rachel Grantová z Open University tam tehdy zkoumala rozmnožování žab v jezírku.

Pět dní před silným zemětřesením, které proběhlo 6. dubna 2009, žáby náhle opustily lokalitu, ačkoliv se měly pářit. Ale co přesně zvířata vnímala? Odpověď možná tkví v jejich smyslech, které jsou ostřejší než ty lidské.

Některé teorie mluví o schopnosti zaznamenat drobné vibrace, které předcházejí hlavnímu otřesu, tzv. primární vlny. Tyto vlny lidé většinou vůbec necítí, ale citlivý sluch či hmat zvířat je může zaregistrovat.

Jiní odborníci spekulovali o změnách v elektromagnetickém poli nebo o uvolňování plynných látek z podzemí, které zvířata dokážou vycítit.

Dlouholeté pochybnosti

Vědecký svět ale dlouho zůstával rozdělený. Zatímco někteří badatelé sbírali popisy a výklady konkrétních případů a systematicky sledovali zvířecí chování, jiní upozorňovali na to, že většina těchto „varování“ byla zachycena až pootřesech.

Jako by lidé zpětně hledali znaky, které předtím přehlíželi. Navíc ne každé podivné chování zvířete znamená blížící se katastrofu. Psi mohou výt i kvůli bouřce, koně se třeba plaší z prudkého zvuku. Jak tedy odlišit planý poplach od skutečného varování?

Odpověď možná přichází ze zcela jiné oblasti, a to z oblasti technologií, umělé inteligence.

Jaké změny zvířata vnímala?

V posledních letech se objevily projekty, které kombinují sledování zvířat s datovou analýzou. Tým vedený profesorkou Hiroko Ohtou z Tokijské univerzity v roce 2011 zkoumal chování psů a koček v různých částech Tokia.

Prováděl to na základě 1 259 dotazníků od majitelů těchto domácích mazlíčků. Tehdy došlo k zemětřesení Tóhoku o síle 9.0 Richterovy škály.

Přibližně 20 % psů a 15 % koček vykazovalo podivné chování jako neklid, schovávání, vytí, škrábání v době 1 až 6 hodin před hlavním otřesem.

Výsledky naznačily, že domácí zvířata mohou vnímat změny v okolí těsně před seismickou aktivitou, pravděpodobně skrze vysokofrekvenční vibrace nebo elektrostatické pole.

Využití senzorů

V letech 2016–2018 proběhla na vědecké farmě poblíž vesnice Capriglia v Itálie v rámci německého výzkumu studie zvířecího chování s využitím senzorů.

Tým vedený Martinem Wikelsem z Max Planckova institutu pro chování zvířat a univerzity v Kostnici umístil akcelerometry a GPS senzory na krávy, ovce a psy žijící na farmě v seizmicky aktivní oblasti.

Chování zvířat potom srovnávali s časovou osou menších a středních zemětřesení. K jakému výsledku vědci došli? Zvířata vykazovala neklid 12–20 hodin před zemětřesením, ale jenom tehdy, když byla spolu. Izolovaná zvířata nevykazovala změny.

Výsledky nebyly průkazné ve smyslu přímé předpovědi, ale jasně naznačily, že zvířata skutečně něco cítila dříve než lidé.

Podobných výzkumů proběhlo více a ačkoliv jejich výstupy nejsou úplně jednoznačné, ukazují, že budoucnost spočívá v další a mnohem přesnější analýze popsaných zvířecích projevů.

Správná analýza projevů

V kombinaci zvířecí intuice a strojového učení se podle mnoha vědců skrývá potenciál pro včasné varování před zemětřesením. AI by mohla vyhodnocovat, zda se zvířata chovají jinak než obvykle a hlavně jakým způsobem.

Chytré technologie odliší běžné projevy neklidu od těch výjimečných. Umělá inteligence by mohla „číst“ zvířecí řeč těla s přesností, jakou lidské oko nezvládne. Důležitým trendem posledních let je právě využití umělé inteligence a nositelných senzorů.

Tato souhra umožňuje systematicky a objektivně sledovat chování zvířat a oddělit běžné vzorce od anomálií.