Existují podvody tak dobré, že se na ně nikdy nepřijde. Ale také podvody zjevné tak, až se zdá nemožné, že by na ně někdo skočil. A přece skočí. Některé jsou navíc tak prosté, že snad ani nemohou fungovat. A přece fungují.

Jednoho dne roku 1871 vstoupí do banky v San Francisku Philip Arnold (1829–1878) a jeho bratranec John Slack. Jeden drží pušku, druhý velký váček z jelenice. Oba jsou porytí prachem a špínou.

Nejsou to však bankovní lupiči, jak se zpočátku bojí nervózní pokladník. Chtějí si v bance uložit váček plný diamantů. A odmítají prozradit, kde je našli. Udička je nahozena.

Dostanou 280 milionů na ruku

Zpráva o neobvyklém vkladu se rychle šíří a přitahuje pozornost obchodníků i významných investorů. Včetně dvou generálů a samotného majitele banky Williama Ralstona (1826-1875).

Jenže jediné, co z dvojice kentuckých venkovanů vytáhnou, je to, že kdesi v horách objevili diamantový důl. Nic dalšího prozradit nechtějí a všechny, i velmi lukrativní, nabídky odmítají. A čím vyšší je odmítnutá částka, tím větší pozornost budí.

Musí to stát opravdu za to, když ti dva trhani odmítají takové pohádkové sumy.

Jejich domněnku potvrdí i zakladatel slavného klenotnictví Charles Lewis Tiffany (1812–1902), který uložené diamanty, jak se však později ukáže mylně, ocení na částku odpovídající 65 milionům korun. Nakonec tedy dvojice tlaku podlehne a svůj důl prodá.

„Peníze samozřejmě neuvidíte dřív, než my uvidíme diamanty,“ prohlásí investoři a oni souhlasí. K dolu dorazí 4. června 1872 a při průzkumu důlní inženýři opravdu v půdě naleznou mnoho surových diamantů.

Obchod dokončen a dvojice odjíždí s částkou (v hotovosti a akciích) odpovídající dnes přibližně 280 milionům korun.

Dopadnout se podaří jen jednoho

Jenže dřív než stačí zmizet, setkají se investoři náhodou s legendárním geologem Clarencem Kingem (1842–1901), který se svým týmem v oblasti pracuje na vládní zakázce.

Ten samozřejmě pojme podezření, navrhuje, že důl prozkoumá, a brzy je jasné, že jde o podvod. Mazaní prospektoři se inspirovali zprávami o jihoafrických diamantových dolech a řekli si, že i když oni nic nenašli, nic jim nebrání pomoci k nálezu někomu jinému.

A samozřejmě se na tom pořádně napakovali. Seženou hromádku nekvalitních surových diamantů, a ty zasadí a „nastřílí“ do svého stejně bezcenného dolu. Přestože že je po obou okamžitě vyhlášeno pátrání, úspěch je poloviční.

Arnold je dopaden v rodném Kentucky a přinucen vrátit všechny peníze, po Slackovi se však slehne zem. Nikdy se nenajde jediná stopa.