Domů     Vítězný oblouk: Gigantický symbol úspěchu
Vítězný oblouk: Gigantický symbol úspěchu

Ten zřejmě nejznámější najdeme v Paříži na západním konci slavného bulváru Avenue des Champs-Élysées. Není to však první a ani jediný monument tohoto typu. Původně se budují ve starověkém Římě, ale ani pozdější panovníci se nenechají zahanbit. A když nemají skutečný oblouk, vytvoří ho aspoň na papíře!

reklama

První triumfální oblouky jsou spojené s antickou římskou architekturou. Už od starověku jde o impozantní stavbu s alespoň jedním klenutým obloukem, postavenou obvykle nad ulicí používanou pro slavnostní průvody. Staví se na počest významné osoby nebo na památku důležitých událostí.

Titův oblouk připomíná vítězství nad Jeruzalémem v první židovské válce v roce 70.
Titův oblouk připomíná vítězství nad Jeruzalémem v první židovské válce v roce 70.

K poctě vítězům!

První oblouky zdobí výjevy s vítězi jedoucími v triumfálním voze, v pozdějších verzích už figuruje pouze císař. Nejstarší známé oblouky vznikají v období Římské republiky (509–27 př. n. l.), jejich rozmach však přichází až za císařství (27 př. n. l.–476 n.

reklama

l.). Do 4. století našeho letopočtu je v samotném Římě postaveno 36 oblouků, z nichž se dodnes dochovaly tři: Titův oblouk z roku 81, zachycující průvod s kořistí z Jeruzaléma; oblouk Septimia Severa (203–205), bohatě zdobený reliéfy a kazetovou klenbou;

a Konstantinův oblouk (315), na němž je vyobrazen císař Konstantin I. (272–337) při rozdávání darů lidem. Tyto oblouky ale vznikají i mimo samotný Řím, v provinciích se staví ještě během 2. a 3. století našeho letopočtu, často jako památka na císařovu návštěvu.

Zatímco v Itálii po vládě císaře Trajána (98–117 n. l.) jejich výstavba upadá, v provinciích zůstává populární. Novější oblouky bývají rozšířeny na tři průchody a doplněny o nové prvky – římsy, klenby a plastiky zachycující císařské válečné triumfy.

Oblouk v někdejším městě Timgad v Alžírsku byl postaven na přelomu 2. a 3. století.
Oblouk v někdejším městě Timgad v Alžírsku byl postaven na přelomu 2. a 3. století.

Vzpomínka na Řím

Triumfální oblouky zůstávají zdrojem obdivu i dlouho po pádu římského impéria. Stávají se symbolem moci a připomínkou dávné slávy, což je velmi lákavé zejména pro císaře Svaté říše římské.

V německém opatství Lorsch tak vzniká trojitá oblouková vstupní brána, zatímco v dnes již zaniklé městské bráně v italské Capui se císař Fridrich II. (1194–1250) ve 30. letech 13. století pokouší o triumfální oblouk v románském stylu.

Motiv vítězného oblouku se objevuje i na fasádách veřejných budov, například radnic či kostelů.

Kromě trvalých staveb existují i dočasné triumfální oblouky, většinou dřevěné, určené pro slavnostní příležitosti, jako je uvítání králů či jiných významných osobností.

Pod takovými oblouky projížděli třeba nově zvolení papežové během slavnostních průvodů ulicemi Říma.

Stavěly se také pro dynastické svatby – příkladem může být sňatek savojského vévody Karla Emanuela I. (1562–1630) s infantkou Kateřinou Michaelou Španělskou (1567–1597) v roce 1585.

Císař Maxmilián I. Habsburský měl velkou vizi, která ale zůstala jenom na papíře.
Císař Maxmilián I. Habsburský měl velkou vizi, která ale zůstala jenom na papíře.

Sen na papíře

Velký význam mají rovněž vyobrazení oblouků. I když jsou ty dočasné obvykle po použití strženy, bývají podrobně zachyceny na rytinách a obrazech. A někdy nejde ani o skutečné stavby, ale pouze o imaginární díla sloužící královské propagandě.

Slavný příklad představuje Ehrenpforte Maximilians I., který si u malíře a grafika Albrechta Dürera (1471–1528) objednal císař Maxmilián I. Habsburský (1459–1519). Tento „papírový oblouk“ patří k největším tiskům své doby:

měří 3,57 metru na výšku a skládá se ze 192 samostatných listů. Realizace skutečné stavby nebyla nikdy plánována, zato bylo vytištěno 700 kusů hned v první edici, které byly rozesílány k vybarvení a vylepení na zdi radnic či šlechtických sídel.

Průkopníky ve stavbě novodobých stálých vítězných oblouků se však stanou Francouzi – a to díky megalomanii a imperiálním ambicím králů bourbonské dynastie i Napoleona I. Bonaparta (1769–1821). Nové stavby se nápadně podobají těm římským;

například Arc de Triomphe du Carrousel, stojící západně od Louvru, je věrnou kopií oblouku Septimia Severa v Římě.

Trojitá oblouková vstupní brána v německém opatství Lorsch je nádherná.
Trojitá oblouková vstupní brána v německém opatství Lorsch je nádherná.

Napoleonovo veledílo

Zdaleka nejznámějším se stane Vítězný oblouk na náměstí Place Charles de Gaulle (dříve Place de l’Étoile), odkud paprskovitě vybíhá dvanáct ulic včetně slavné třídy Champs-Élysées.

Tento monument se však výrazně liší od starověkých římských předloh – chybějí mu tradiční ornamentální sloupy, což mu dodává masivnější a robustnější vzhled. Stavba byla zahájena v roce 1806, krátce po Napoleonově vítězství v bitvě u Slavkova (1805).

S mnoha přestávkami trvala téměř tři desetiletí a Napoleon I. Bonaparte se jejího dokončení nedožil. Vítězný oblouk měří přibližně 50 metrů na výšku a 45 metrů na šířku.

Jeho dlouhá výstavba, poznamenaná řadou komplikací, jako by předznamenala pohnuté osudy této pařížské ikony.

Pod obloukem projel například smuteční průvod s Napoleonovými ostatky, které byly převezeny z ostrova Svatá Helena do Paříže, a později tu byla vystavena rakev se spisovatelem Victorem Hugem (1802–1885) před jeho uložením do Panthéonu.

Největším klasickým vítězným obloukem na světě je Památník revoluce v Ciudad de Mexico.
Největším klasickým vítězným obloukem na světě je Památník revoluce v Ciudad de Mexico.

Symbol Paříže

Vítězný oblouk se stal rovněž svědkem mnoha přehlídek a slavnostních událostí. Od roku 1921 však všechny průvody procházejí pouze kolem něj, nikoli přímo pod obloukem, ze symbolické úcty k hrobu neznámého vojína, který zde spočívá.

Toto nepsané pravidlo respektovali i významní světoví státníci, například Adolf Hitler (1889–1945) v roce 1940 a Charles de Gaulle (1890–1970) o čtyři roky později. Stavba je skutečným památníkem.

V atice, nad bohatě vytesaným vlysem vojáků, je umístěno 30 štítů s názvy významných francouzských vítězství z období revoluce a napoleonských válek.

Celkem je na monumentu vyryto 660 jmen, převážně generálů, kteří sloužili během první francouzské republiky (1792–1804) a prvního císařství (1804–1815). Podtržená jména označují ty, kteří padli v boji. Oblouk však pamatuje i temnější chvíle.

V jeho okolí došlo ke dvěma pokusům o atentát na francouzské prezidenty: v roce 1962 na Charlese de Gaulla a o čtyři desetiletí později na Jacquese Chiraka (1932–2019). Oba státníci tyto útoky přežili bez úhony.

Oblouky napříč světem

Vítězné oblouky se staví i v moderní době, často jako projev moci nebo nástroj kultu diktátorů.

Tím aktuálně nejvyšším klasickým vítězným obloukem (67 metrů) na světě je Památník revoluce (Monumento a la Revolución) v Ciudad de Mexico, dostavěný v roce 1938. Například Adolf Hitler plánoval v Berlíně největší vítězný oblouk světa:

měl být 170 metrů široký a 119 metrů vysoký. Do jeho stěn chtěl nechat vytesat jména 1,8 milionu německých vojáků padlých v první světové válce. Co Hitler nestihl uskutečnit, to zvládl jiný diktátor.

Severokorejský vůdce Kim Ir-sen (1912–1994) dal v roce 1982 postavit v Pchjongjangu vítězný oblouk, který je o deset metrů vyšší než ten pařížský. Forma vítězného oblouku však našla uplatnění i jinde – jako pamětní monument nebo městská brána.

Příkladem může být Braniborská brána v Berlíně, Washington Square Arch v New Yorku nebo India Gate v Novém Dillí.

reklama
Zdroje informací: cs.wikipedia.org, irozhlas.cz, zoom.iprima.cz
Foto: 1) Jebulon / commons.wikimedia.org / CC0 2) Alan & Flora Botting / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 2.0 3) neznámý autor / commons.wikimedia.org / volné dílo 4) Kuebi / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0 5) Haakon S. Krohn / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0 6) Benh LIEU SONG / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0
Související články
Zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Zajímavosti
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Zajímavosti
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Zajímavosti
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
reklama
casopis
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
záhady a tajemství
Záhada etiopského státního pokladu: Proč Mussolini zuřil při pohledu na prázdné sejfy?
Ve třicátých letech minulého století se odehrála válka v Habeši. Fašistická Itálie zatoužila rozšířit svoje koloniální panství. Zaútočila na Etiopii, běžně tehdy označovanou jako Habeš. Vojensky slabá Etiopie byla rozdrcena. Etiopského státního pokladu se však Italové zmocnit nedokázali. Proč? Italský diktátor Benito Mussolini zuřil, když dostal zprávu, že v etiopských státních sejfech se našlo jen pár drobných […]
Vatikánský archiv: střeží tajemství kacířů?
Jde o jedno z nejvíc střežených míst na světě. Vstup hlídají příslušníci Švýcarské gardy ve svých pestrobarevných uniformách a nepustí nikoho, kdo nemá propustku. Tu není tak snadné získat – do ruky ji dostanou pouze vybraní vědci s doporučujícím dopisem od své instituce, kteří přichází s konkrétním výzkumem. Uvnitř je neustále pod dohledem, kamery hlídají […]
Přísně tajné Kowary: Po stopách jaderných zbraní dojdeme až do nitra Krkonoš
Město Kowary se nachází na úpatí polských Krkonoš. Již ve středověku se zde těžila železná ruda. Po skončení druhé světové války se však Kowary staly významnými takřka z globálního hlediska. Proč? Rozběhla se zde těžba uranu. Po velmi krátkém čase oddechu po skončení druhé světové války se svět ocitl na pokraji války nové – jaderné. Spojené […]
Dávný večírek se zvrhl: Zapálila metropoli starověké říše krásná hetéra?
I na historické katastrofy epických rozměrů se můžeme dívat z moderního kriminalistického hlediska. Byl za legendárním požárem antického Říma císař Nero? Kdoví… Nechme však tělnatého římského imperátora nyní být a zaměřme se na jinou událost, a to požár Persepole, metropole Perské říše. Prý byla pachatelkou žena. Co o ní víme? Historie si ji pamatuje jako […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz