Nedaleko polského městečka Gąbin, asi 100 kilometrů od Varšavy, se nachází místo, které nevypadá ničím výjimečně. Nachází se zde ruiny, které ani vzdáleně nenaznačují, že by se na nich kdysi tyčila nejvyšší stavba v Evropě a jedna z nejvyšších na světě.

Řeč je o rozhlasovém vysílači Konstantynow, který se se svými 646 metry stal na čas světovým rekordmanem. Jeho příběh je příběhem megalomanie, technologického pokroku, ale i lidských chyb, které vedly k jeho tragickému pádu.

Stavba tohoto giganta začala v roce 1970 a měla za cíl zvýšit prestiž Polska ve světě. V době studené války bylo důležité mít silné propagandistické nástroje. A Konstantynow se měl stát jedním z nich.

Po čtyřech letech práce byl v roce 1974 dokončen a začal vysílat na dlouhých vlnách. Jeho signál byl tak silný, že se dostal až do Severní Ameriky, Afriky a Asie. To umožnilo Polákům, kteří žili v zahraničí, poslouchat vysílání z domova.

Na projektu pracovalo třicet inženýrů, patnáct administrativních pracovníků a o jeho bezpečnost se starala ochranka řízená ministerstvem vnitra.

Areál vysílače zabíral úctyhodných 65 hektarů. Kromě hlavního stožáru se zde nacházely i další budovy, jako například menší stožár, rozvodna, vysílací studio, vrátnice, strážní věž a další technické objekty. Pro zaměstnance byl dokonce postaven panelový dům.

Na pohled se zdálo, že vše funguje, jak má. Avšak přibližně deset let po dokončení odhalila rutinní kontrola poškození, které by bylo příliš nákladné na opravu.

Situace se v Polsku zhoršovala, takže ekonomická situace země znemožňovala jakékoli zásadnější opravy.

Navzdory varovným signálům se vedení rozhodlo pro minimalistické řešení, a to pouze pro nátěr. Ale kvůli nedostatku speciální barvy se ani to nepovedlo. To byl jen jeden z mnoha signálů, že něco není v pořádku.

A aby toho nebylo málo, dalším slabým článkem řetězu, vedoucího ke kolapsu, bylo také špatné vybavení a nekvalitní školení údržbářů.

Příběh vysílače Konstantynow je fascinujícím příkladem technologického pokroku a současně varovným signálem, že bez řádné péče a údržby se i ty největší a nejsilnější stavby mohou zřítit.

Dnes, když se procházíte kolem ruin, je těžké si představit, že se zde kdysi tyčila nejvyšší stavba v Evropě, jejíž signál sahal do celého světa.

Nicméně příběh tohoto vysílače je svědectvím doby, kdy se Polsko snažilo ukázat světu, že i ono má své místo na technologické mapě světa.