Skoro neslyšel, nemohl studovat, a dvakrát přišel o vše, co vytvořil. Přesto se Konstantin Ciolkovskij stal mužem, který otevřel lidstvu cestu ke hvězdám.

Učitel z malého ruského města se díky svým vizím stal otcem kosmonautiky a jedním z největších géniů vědecké historie.

Dětství a mládí: Konstantin Ciolkovskij se narodil v roce 1857 do rodiny polského lesníka. V dětství prodělal spálu, která ho připravila téměř o sluch. To ho izolovalo od ostatních dětí a musel se učit doma s matkou.

Po její smrti opustil gymnázium a vydal se do Moskvy, kde trávil dny v knihovnách. Zde se seznámil s filozofem Nikolajem Nikolajevičem Fjodorovem, který ho inspiroval myšlenkou, že lidstvo jednou kolonizuje vesmír.

Velkou inspirací pro něj byl také román Julese Vernea Ze Země na Měsíc. Své první učitelské místo získal v roce 1879.

Průlomové objevy: Ve 26 letech začal uvažovat o stroji, který by byl těžší než vzduch, ale přesto by dokázal létat. Představoval si ho jako schránku se stlačeným plynem, který by ho poháněl vzhůru. Tuto myšlenku na chvíli opustil, ale vrátil se k ní.

V srpnu roku 1898 formuloval rovnici, která dokázala, že cesta mimo Zemi je možná. Na této rovnici je prakticky založena celá moderní kosmonautika.

Vizionář, který viděl do budoucnosti: Většina jeho výzkumů se odehrávala v teoretické rovině a zůstávala „na papíře“. Ale jeho myšlenky byly tak geniální, že předběhly svou dobu o desítky let.

Věřil, že lidé kolonizují Mléčnou dráhu, uvažoval o vzniku družicových stanic blízko Země, očekával vyhasnutí Slunce a přesun lidstva k jiným hvězdám. Předvídal vznik a rozvoj kosmického průmyslu a věřil v existenci mimozemských civilizací. Ty se podle něj chlubily neuvěřitelnou technologickou vyspělostí.

Uznání od vlády: Až po Říjnové revoluci si Sovětský svaz uvědomil, že má ve svých řadách génia, a udělil mu doživotní penzi. V té době se jeho jméno stalo známým i v zahraničí. Za svůj život napsal přes 400 prací, z toho 90 o cestování do vesmíru.

Zemřel v roce 1935, ale jeho odkaz žije dál. Dnes v Kaluze stojí moderní muzeum kosmonautiky, které nese jeho jméno.