Druhá světová válka byla konfliktem, který se rozhodoval nejen na bojištích, ale i v tichých místnostech plných mozků a složitých strojů.

Nacisté používali pro kódování vojenských zpráv šifrovací stroj Enigma, v nějž vkládali bezmeznou důvěru a považovali za nemožné, aby jeho kódy někdo rozluštil. A přece se to britskému matematikovi Alanu Turingovi a jeho spolupracovníkům povedlo.

Má se za to, že tím zkrátili dobu trvání druhé světové války o tři roky, a zachránili tak miliony životů. Jejich úspěch byl roky přísně střeženým tajemstvím, které mělo obrovský dopad na průběh celého konfliktu.

Pojďme se ponořit do fascinujícího světa kryptoanalýzy a odhalit, jak se Bletchley Park stal centrem tajných operací, které změnily dějiny.

Alan Turing (1912–1954), se narodil 23. června 1912 v Londýně. Ačkoliv se v dětství učil spíše průměrně, v matematice vynikal, bavily ho i šachy a nejrůznější hádanky a šifry.

Tato vášeň pro logiku a řešení komplexních problémů se ukázala být klíčovou pro jeho budoucí roli v dešifrování Enigmy. Ve třinácti letech nastoupil na internátní školu Sherborne School, kde se jeho intelektuální zvídavost začala naplno rozvíjet.

Zkostnatělý vzdělávací systém mu nevyhovoval, a tak sám studoval pokročilé moderní vědecké myšlenky.

Již v roce 1928 objevil dílo Alberta Einsteina a odvodil jeho zpochybňování Newtonových pohybových zákonů, což svědčí o jeho výjimečné schopnosti samostudia a kritického myšlení.

Právě v Cambridgi navrhl v roce 1936 takzvaný Turingův stroj, abstraktní zařízení provádějící matematické operace v pevně stanoveném sledu kroků, které se později stalo základem pro vznik počítačů.

Jeho teoretické práce o algoritmech a výpočetní technice byly hluboce vizionářské a položily základy pro celou éru digitálních technologií.

Jeho bádání však přerušila druhá světová válka. K poražení Němců bylo nutné vědět co nejvíce o jimi chystaných útocích a pohybech vojsk, proto bylo potřeba rozluštit kód nacisty využívaného šifrovacího stroje Enigma, který používali ke komunikaci.

Ten v sobě spojoval mechanické i elektrické systémy, jež umožňovaly sto miliard možných nastavení. Vedení německé armády proto nevěřilo, že by někdo jejich šifrování mohl rozluštit.

Alanu Turingovi a jeho kolegům se to však povedlo, a to způsobem, který změnil průběh dějin.

Prolomit kód Enigmy se podařilo už v roce 1932 polským kryptologům, konkrétně týmu vedenému Marianem Rejewskim. Ti vyvinuli metody a nástroje, které jim umožnily částečně číst zprávy šifrované Enigmou.

Ovšem když do Polska vtrhla německá armáda v září 1939, museli své poznatky zničit a utéct do Francie, aby se nedostaly do rukou nepřítele. Jejich průkopnická práce však nezůstala zapomenuta a stala se základem pro další úsilí Spojenců.

V květnu 1938 zakoupil admirál sir Hugh Sinclair (1873–1939), šéf tajné britské zpravodajské služby, za své vlastní peníze panství Bletchley Park, situované ve vesnici asi 75 km severně od Londýna.

Toto místo, původně venkovské sídlo, se v průběhu druhé světové války stalo sídlem Vládního kódovacího a šifrovacího ústavu (Government Code and Cypher School – GC&CS), jehož hlavním cílem se stalo právě rozluštění Enigmy a dalších nepřátelských šifer.

Britští specialisté, včetně vynikajícího matematika Alana Turinga a známého kryptologa Alfreda Knoxe (1884–1943), se přestěhovali do zámečku v Bletchley Parku začátkem září 1939, jen pár dní poté, co Británie vyhlásila válku Německu.

Do týmu postupně přibývali nejen další odborníci z oblasti matematiky a lingvistiky, ale například i úspěšní šachisté, křížovkáři a další lidé s mimořádnými analytickými schopnostmi, jejichž mozky byly pro luštění šifer neocenitelné.

V roce 1940 se Turing s Knoxem ve Francii setkali s polskými kryptology, kteří jim předali veškeré své cenné poznatky o německém šifrovacím stroji Enigma. Tato spolupráce, založená na předání polského know-how, byla naprosto klíčová pro britský úspěch.

Díky těmto cenným informacím a Turingově geniálnímu myšlení byli následně schopni v Bletchley Parku postavit prototyp elektromechanického počítače, který Turing nazval Bomba.

Tento průlomový stroj, který se neustále vylepšoval, dokázal simulovat činnost třiceti přístrojů Enigma najednou, což výrazně urychlilo proces dešifrování.

Spuštěn byl v březnu 1940. Všechny německé šifry byli ovšem v Bletchley Parku schopni číst až za další tři dlouhé roky, jelikož Němci neustále vylepšovali své šifrovací metody a přidávali nové rotory do Enigmy.

V ideálních podmínkách dokázal přístroj Bomba rozlousknout šifru do hodiny. Před Němci se ale snažili Britové informaci o prolomení Enigmy udržet v přísné tajnosti, aby nepřišli o svou strategickou výhodu. Jakožto geniální mozek, měl Turing své zvláštnosti.

Například si přivazoval oblíbený hrnek k topení, aby mu ho kolegové nebrali, a čas od času zase nosil pod oblečením pyžamo.

Přísně tajný úspěch dešifrování Enigmy byl jednou z nejlépe střežených informací během války. Proto vždy udělali nějaký zastírací manévr, kterým se dalo snadno vysvětlit získání informace o pohybech nepřátelských jednotek.

Například pokud zjistili z Enigmy, že se chystá útok na konvoj, nezaútočili přímo na německé ponorky, ale poslali průzkumné letadlo, které pak údajně „náhodou“ konvoj objevilo.

Prolomení šifry pomohlo při vylodění v Normandii, kde Spojenci získali neocenitelné informace o německých obranných plánech, i během bojů v severní Africe a v Bitvě o Atlantik, kde dešifrované zprávy zachránily tisíce tun zásob a životů.

Pro mylný názor, že jí vytvořené šifry jsou nerozluštitelné, používaly Enigmu a její modifikace některé vlády ještě v 50. letech 20. století.

Britové si díky svým znalostem mohli tyto tajně sdělované informace snadno číst, což jim poskytovalo obrovskou výhodu v poválečné éře.

Informace o tom, co britské mozky za války dokázaly, vyplula na světlo až v 70. letech 20. století. Alan Turing se za války zavázal k mlčenlivosti o svém podílu na rozluštění Enigmy a nikdy se za svého života nedočkal patřičného uznání za svůj válečný přínos.

To mu bylo dopřáno až posmrtně. Po skončení svého působení v Bletchley Parku se zabýval možnostmi umělé inteligence, předvídal, jak se budou v budoucnu chovat inteligentní stroje.

V roce 1950 prezentoval pokus, nazývaný Turingův test, který má za cíl prověřit, zda se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně.

Alan Turing byl výborný běžec, málo se o něm ví, že se málem kvalifikoval na olympiádu, která se konala v roce 1948 v Londýně.

Test spočívá v tom, že testující náhodně klade dotazy, které zodpovídá buď stroj, nebo člověk. Pokud na základě odpovědí nedokáže testující určit, který z nich otázku zodpověděl, splňuje tato umělá inteligence Turingův test.

Podílel se i na vývoji prvních počítačů, proto je právem nazýván otcem moderní informatiky. Místo odměn za tyto i válečné úspěchy ho ale čekal krutý zvrat osudu, který s jeho homosexuální orientací hluboce souvisel.

Alan Turing je dnes symbolem geniality a oběti v boji proti nespravedlnosti. Jeho příběh v Bletchley Parku a jeho následné osudy jsou připomínkou nejen síly lidského intelektu, ale i zhoubných důsledků předsudků.