Tlustohlavec tasmánský je považován za nejošklivější rybu na světě, ale možná tak trochu neprávem.
Jeho fotky, na kterých vypadá jako hora rozteklé želatinové hmoty či znetvořený lidský obličej, totiž vznikly až po jeho vytažení na povrch, v hlubinách takto nevypadá.
Jeho tělo nemá skutečnou kostru, jen měkké lehké chrupavky, ovšem tlak v hlubinách moře mu poskytuje oporu těla a drží ho pohromadě. Po vytažení z vody pak okamžitě umírá, protože jeho tělo není uzpůsobeno nižšímu tlaku.
Žije ve velkých hloubkách mezi 800–1500 metry u pobřeží Austrálie, Tasmánie a Nového Zélandu. Dorůstá délky asi 30 cm.

Vědci předpokládají, že žije, stejně jako jiné hlubinné ryby, dlouho, určitě přes sto let.
Ačkoliv nedisponuje plynovým měchýřem, což je vnitřní orgán ryb podobný balónku, který se plní vzduchem a umožňuje rybám volně se vznášet v různých hloubkách, tlustohlavec to zvládá díky tomu, že jeho tělo tvoří rosolovitá hmota jen s o něco menší hustotou než voda.
Většinou si jen volně pluje a konzumuje, co mu připlave pod nos, tedy malé šneky, kraby, korýše a měkkýše. Jeho život v temných hlubinách je stále obestřen tajemstvím a ukazuje nám, jak se život dokáže přizpůsobit i těm nejextrémnějším podmínkám.
Chřestivec Darwinůvc nese v angličtině přiléhavější název „red-lipper batfish“, což by se dalo přeložit jako „netopýří ryba s rudými rty“. Tato ryba se vyskytuje v okolí Galapág a Peru.
Chřestivec měří asi 40 cm na délku a anglický název si vysloužil kvůli zvláštnímu stylu pohybu, který připomíná netopýří šplh po stěně. Nejsou to totiž dobří plavci, a tak „pochodují po dně“ v hloubce mezi 3–76 metry.
Jako končetiny jim přitom slouží speciálně vyvinuté prsní ploutve, které jim umožňují pohybovat se po mořském dně s překvapivou obratností.

Rudé, téměř fluorescenční rty jim pak patrně slouží k mezidruhovému rozlišování, což je důležité zejména v období tření.
Jejich velké oči, bočně umístěné na vrcholu ploché hlavy, jim poskytují široké zorné pole, což jim umožňuje efektivně detekovat kořist i predátory. Své neschopnosti plavat přizpůsobili chřestivci i způsob, jakým si obstarávají potravu.
Drobnou kořist lákají na svůj výběžek na čele, který ve tmě svítí. Tato bioluminiscence je fascinující adaptací, která jim pomáhá v jejich hlubinném prostředí. Obě tyto ryby jsou živým důkazem neuvěřitelné rozmanitosti a vynalézavosti života v oceánech.