“Tenkrát totiž lze se dostati přes ono moře, neboť mělo před svým ústím, které vy zvete Héraklovými sloupy, ostrov. A na tomto ostrově povstala velká a neobyčejná královská moc.

Ale přišel jeden osudný den a noc a tu propadlo se všechno mužstvo schopné zbraně do země a právě tak ostrov Atlantis se propadl do země a zmizel.“

Tak popisuje Atlantidu a její zánik ve svých dílech Krítias a Timaios řecký filozof Platón (427 –347 př. n.). Všechno, co dnes víme o Atlantidě, pochází z těchto dvou dialogů.

Pradávný svět

Myšlenka, že Atantida byl skutečný kontinent, se poprvé objeví až na konci 19. století. Americký spisovatel a amatérský vědec Ignatius Donnelly (1831 – 1901) napíše v roce 1882 knihu Atlantida, pradávný svět.

V ní vysloví hypotézu, že výdobytky starověku jako metalurgie, komplikovaný jazyk a vyspělé zemědělství musela světu předat starší, daleko vyspělejší civilizace. Podle Donnellyho mohl stát skutečný dál než hned za sloupy.

Pohltil ji bermudský trojúhelník

Charles Berlitz (1913-2003), autor mnoha knih o paranormálních jevech, tvrdí v 70. letech minulého století, že Atlantida byla skutečný kontinent u souostroví Bahamy. Podle něj se měla stát obětí pohlcení pověstným bermudským trojúhelníkem.

Jeho zastánci poukazují na objev něčeho, co vypadá jako ruiny člověkem vytvořených zdí na dně moře u pobřeží Bimini. U ostrova North Bimini v hloubce přes pět metrů se v roce 1968 najde takzvaná Biminská cesta, 800 metrů dlouhý kamenný val.

Antarktida v teplém hávu

Další teorii razí americký profesor dějin Charles Hapgood (1904 – 1982). Tvrdí, že Atlantida byla ve skutečnosti mnohem teplejší verze dnešní Antarktidy.

V roce 1958 napíše knihu Posouvání zemské kúry, ke které napíše předmluvu sám Albert Einstein (1879-1955). Podle Hapgooda se zhruba před 12 000 lety posunula zemská kúra. Antarktida ležela původně daleko severněji a náhle se ocitla v říši ledu.

Teplejší kontinent obývala vyspělá civilizace, ale náhlý posun pohřbil časem Atlanťany a jejich úžasné město pod ledem.

Potopa světa

Příběh Atlantidy je mýtické převyprávění historické potopy, kterou způsobilo rozlití Černého moře. Tato teorie předpokládá, že Atlantida jako taková byla jen fikce, ale příběh o ní inspirovala skutečná historická událost:

protržení Bosporské úžiny a zaplavení Černého moře proudy vody z moře Středozemního. V té době bylo Černé moře sladkovodní jezero dvakrát menší, než je rozloha dnešního moře. Potopa zaplavila civilizace, které vzkvétaly na pobřeží jezera .

Zánik vzkvétající civilizace

Jedna z poměrně důvěryhodných teorií o umístění Atlantidy zmiňuje Mínojskou civilizaci doby bronzové, pojmenované po legendárním králi Mínoovi.

Tato kultura se objevila na řeckých ostrovech Kréta a Théra (dnešní ostrůvek Santorini) už před více než 4000 lety. Byla to první významná evropská civilizace, která ovládala hospodářsky i vojensky celé Středomoří.

Historici věří, že kolem roku 1600 otřáslo vulkanickým ostrovem Théra obrovské zemětřesení, které mělo za následek výbuch sopky. Tsunami, která následovala, smetla minojská města v rozsáhlé oblasti Egejského moře.