Do svých staveb architekt Jan Blažej Santini-Aichel vtěloval i kabalistické symboly, kterým rozumí jenom zasvěcení a také varování budoucím generacím. Existují proto teorie, že náležel ke členům jakési tajné společnosti, patrně ke svobodným zednářům.

Údajně Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723) kamsi zakódoval návod, kde se nalézá templářský poklad. Skutečně stavitel patřil k jádru tajného spolku? Prý pomocí číselné magie dokázal zachytit i sílu energetických polí, která působí na návštěvníky jeho staveb.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie uvnitř kladrubského kláštera se totiž nalézá místo vykazující silně pozitivní účinky a v jeho budovách není jediné. Dovedl tedy soustředit energii do určitého bodu.

Souhra objemu a prostoru

Jak se věda dívá na tajemno obestírající Santiniho a jeho tvorbu? Podle Mojmíra Horyny (1945-2010), považovaného za největšího odborníka na architekta u nás, zvládl za život vybudovat asi 80 staveb.

Jejich magičnost ovšem nebyla výsledkem členství v nějaké tajné společnosti, nýbrž perfektní znalosti geometrie a dokonalé souhry definování objemu stavby a formování prostoru.

„Objem je vždy artikulací nebo „slupkou“ prostoru, prostor vypíná hmotový tvar a zároveň; jím prostupuje a proráží ho.

Tato vzájemnost prostoru a hmoty zakládá architekturu jako skutečnost neustálého přesahu,“ tvrdí Horyna. Santini dokázal mistrně využít všechny prostředky, které měl jako tvůrce k dispozici včetně matematiky a doba orientovaná na duchovo mu nahrávala.

„Číselné symboly, které se v Santiniho díle objevují nejčastěji v podobě geometrických obrazců, mají přímou souvislost se symbolikou tehdejší církve,“ uvádí Růžena Štíchová, která se zabývá geometrií v architektově tvorbě.

Pracuje i pro šlechtu

Renomovaný architekt se ale nesoustřeďuje jenom na církevní objekty. Najmout si ho mohou i světští zákazníci. Udělá to i rod Kinských ztělesněný Františkem Ferdinandem Kinským (1678–1741).

Požádá stavitele o přebudování rodového sídla v Chlumci nad Cidlinou a jeho schopností si velmi cení, údajně mu za projekt má vyplatit 7000 zlatých, za tuto částku se dal tehdy v Praze koupit dům. I tady zvolí Jan Blažej nekonvenční řešení.

Pustí se do tvorby půdorysy seskládaného z prostřední kruhovité haly na kterou navěsí tři křídla v podobě čtverců. Skvostný zámeček už ale nestihne dokončit, protože roku 1723 umírá.

Mystik, skrblík i génius, to všechno dohromady představuje tajemný Santini-Aichel, který se ale dožil pouhých 46 let. Náklady na jeho poslední stavbu, chlumecký zámeček, se nakonec vyšplhaly na 100 000 zlatých.