Domů     Česká stopa v Ig Nobelových cenách: Od koček po bijící srdce
Česká stopa v Ig Nobelových cenách: Od koček po bijící srdce
17.6.2025

Věděli jste, že i čeští vědci zanechali výraznou stopu v historii Ig Nobelových cen?

Od zkoumání vlivu koček na duševní zdraví až po synchronizaci srdečního tepu zamilovaných – jejich výzkumy ukazují, že i ta nejméně očekávaná témata mohou vést k překvapivým a někdy i skutečně důležitým objevům.

Česká stopa v Ig Nobelových cenách: Od koček po bijící srdce

Může být soužití s kočkou nebezpečné pro duševní zdraví? Proč je potřeba zavěšovat nosorožce hlavou dolů? Jak pomůže vědě bez žvýkání polknout rejska? Tyto a podobné otázky si kladou autoři výzkumů, oceněných Ig Nobelovou cenou.

Ohrožují kočky duševní zdraví?

reklama

Mezi českými vědci získal Ig Nobelovu cenu v kategorii veřejné zdraví například Jaroslav Flégr (⃰1958) za výzkum toho, jestli je nebezpečné mít doma kočku.

Flégrův tým zkoumá souvislost mezi nákazou toxoplazmózou, což je parazit, který přenášejí právě kočky, a změnami v lidském chování a psychice.

V rámci oceněné práce 200 žen, u kterých byla testována přítomnost toxoplazmózy, vyplnilo psychologický dotazník a vědci srovnávali rozdíly mezi nakaženými a nenakaženými.

Podle tohoto výzkumu měly nakažené ženy v průměru vyšší inteligenci, ale zato byly popudlivější.

Přestaňte, já se nudím!

Flégr využil svůj projev při předávání ceny k propagaci své teorie zamrzlé evoluce.

Projev ale nedokončil, protože mu uplynul vyměřený čas a přerušila ho pomocnice pořadatelů, která po uplynutí časového limitu zastavuje příliš upovídané vědce tradiční průpovídkou „Prosím, přestaňte, já se nudím!“ Flégr se ji sice pokusil uplatit (nebo možná zastrašit) plyšovým pavoukem, ale úspěch přitom neměl.

Ig Nobelovu cenu za kardiologii v roce 2022 získala česká neurovědkyně Eliška Procházková
Ig Nobelovu cenu za kardiologii v roce 2022 získala česká neurovědkyně Eliška Procházková

Orientují se psi při močení podle magnetického pole Země?

Další český výzkumník, který tuto humoristickou cenu získal, byl Hynek Burda se svým německým týmem. Studovali satelitní snímky pasoucích se krav a zjišťovali, jestli preferují určité světové strany. Zkoumali také další zvířata.

Ig Nobelovu cenu získali za výzkum toho, jakým světovým směrem se staví psi, když si ulevují. Ve výzkumu šlo o to, jestli vyšší živočichové dokážou vnímat orientaci magnetického pole Země.

Vědci došli k závěru, že krávy i psi se natáčejí častěji k magnetickému severu či jihu, což by odpovídalo magnetorecepci, tedy schopnosti vnímat magnetické pole. V Čechách je ale mnoho skeptiků, kteří se závěry těchto studií nesouhlasí.

Cena za srdce bijící ve stejném rytmu

Ig Nobelovu cenu za kardiologii v roce 2022 získala česká neurovědkyně Eliška Procházková a její kolegové z nizozemského Leidenu. Inspirovala se přitom vlastním romantickým životem.

Často totiž na seznamovacích aplikacích našla muže, který vypadal, že je pro ni ten pravý, jen aby při osobním setkání zjistila, že jiskra nepřeskočila. Lidem, kteří byli předmětem jejího výzkumu, domluvila rande naslepo.

Během něj monitorovala jejich srdeční tep. Zjistila, že tlukot srdce lidí, kteří se vzájemně přitahují, se synchronizuje.

I humorné výzkumy mohou vést k důležitým objevům

Mnohým ze studií odměněných Ig Nobelovou cenou se sice od srdce zasmějeme, přesto bychom je ale neměli brát na lehkou váhu. K čemu je dobré například studium močících psů?

Když psi zvednou nožičku, značkují si přitom vlastní teritorium, a tak si potřebují označená místa uložit do své kognitivní mapy. A právě za výzkum kognitivního mapování už byla udělena i skutečná Nobelova cena.

Objev toho, že Olomoucké tvarůžky lákají moskyty, byl zase využit k výrobě pastí, které lapají africké moskyty, přenášející malárii.

Prvním člověkem, který získal nejen humornou Ig Nobelovu cenu, ale i její seriózní obdobu, byl Andre Geim.

Nevážné ocenění mu bylo uděleno v roce 2000 za výzkum žab, „levitujících“ v magnetickém poli, a Nobelovu cenu získal v roce 2010 za výzkum grafenu. Pomohly mu k tomu „bláznivé pátky“, které se konaly na univerzitě v britském Manchesteru.

Během těchto schůzek vědci realizovali Geimovy nejšílenější nápady. Jednoho dne si tak hráli s lepicí páskou a tuhou. Pomocí lepicí pásky odlupovali z tuhy tenké vrstvy, dokud se nezměnila v grafen, tj. materiál který má unikátní fyzické vlastnosti.

Geim je výzkumník s velkým smyslem pro humor. Mimo jiné jako spoluautora jednoho ze svých článků uvedl svého křečka, a dokonce se dotyčného hlodavce pokusil zapsat do doktorského studia na univerzitu v nizozemském Nijmegenu. Křeček ale jako student přijat nebyl.

Prvním člověkem, který získal nejen humornou Ig Nobelovu cenu, ale i její seriózní obdobu, byl Andre Geim
Prvním člověkem, který získal nejen humornou Ig Nobelovu cenu, ale i její seriózní obdobu, byl Andre Geim

Italští vědci získali Ig Nobelovu cenu za výzkum toho, jak velkou bolest lidem působí pohled na ošklivé obrazy.

Německý výzkum ukázal, že cucání propisky pomáhá dobré náladě. Aktivují se prý přitom stejné svaly, které lidské tělo využívá při smíchu.

Proč má vombatí trus tvar krychliček? Tím se zabýval mezinárodním tým vědcům. Zjistili, že elastická střeva zvířete dokážou výkaly takto vytvarovat.

Pavoučí zombie posloužily jako neobvyklé nástroje. Američtí vědci totiž zkusili z mrtvých pavouků udělat „nekroboty“, tedy biologické roboty, které používali například k uchopení a zvedání předmětů.

Proč geologové rádi olizují kameny? Důvod je jednoduchý – na vlhkém povrchu jsou částečky minerálů vidět lépe než na suchém.

Příběhy českých vědců, oceněných Ig Nobelovou cenou, jsou důkazem, že věda nezná hranice a že i ty nejméně konvenční otázky mohou vést k cenným poznatkům.

Od toxoplazmózy po magnetorecepci psů a synchronizaci srdečního tepu – tyto výzkumy nás nejen pobaví, ale také nás donutí přemýšlet o složitosti světa kolem nás a o tom, jak překvapivě propojené mohou být zdánlivě nesouvisející jevy. A to je krása vědy.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz