Nadzvukové cestování pro běžného smrtelníka je v současnosti nedostižné, ale to se brzy může změnit! Po tragickém konci Concordu a Tu-144 se pozornost leteckých inženýrů znovu obrací k civilním nadzvukovým letům.

Nejnovější nadějí je experimentální letoun X-59 QueSST, vyvíjený NASA a Lockheed Martin, který slibuje eliminovat rušivý akustický třesk. Jak daleko je lidstvo od návratu nadzvukové dopravy a co nás čeká v budoucnu?

Lidé jsou odedávna fascinováni rychlostí. Za neprolomitelnou bariéru byla dlouhou dobu považována rychlost zvuku. Nejrůznější lidské výtvory ji však postupně překonaly.

Došlo i na cestování nadzvukovou rychlostí, které se ale dodnes potýká s celou řadou překážek a pro běžného smrtelníka je nyní nedostižné. Letečtí inženýři nicméně pokračují v hledání nových cest, jak nadzvukovou dopravu opět přiblížit masám.

Rychlostí zvuku rozumíme rychlost, kterou se zvukové vlny šíří prostředím, jako je vzduch, voda či pevné látky, přičemž v kapalinách se říší rychleji a plynem pomaleji. Rychlost šíření daným materiálem závisí na jeho hustotě a pružnosti.

Proto není rychlost zvuku pevně stanovena, nicméně obvykle máme na mysli zvuk šířící se vzduchem. Při teplotě 20 °C je rychlost zvuku 343 m/s neboli 1235 km/h.

Éra civilních nadzvukových letounů

V 70. letech 20. století to vypadalo, že se nadzvukové létání stane běžnou záležitostí. Celkem vzniklo osm projektů na konstrukci nadzvukových letadel, ovšem většina z nich skončila pouze na rýsovacích prknech.

Létal jen britsko-francouzský Concorde a ruský Tu-144. Concorde, který provozovaly British Airways a Air France, měl symbolizovat usmíření rivality mezi Francií a Británií. Poprvé letěl roku 1969, do služby pak vstoupil v roce 1976 a létal až do roku 2003.

Osud Concordu zpečetila havárie

Od 15. do 17. srpna 1995 se Concordu podařil nejrychlejší let okolo světa za 31 hodin, 27 minut a 49 sekund. Měřil se přitom celkový čas, od startu v Paříži až po opětovné přistání v Paříži včetně všech mezipřistání.

Osudným se Concordu stal let 5. července 2000, kdy se jednomu z letadel při startu z Paříže roztrhla pneumatika. Vymrštěné gumové části prorazily palivové nádrže a palivo se vzňalo. Oheň postupně zachvátil celé levé křídlo Concordu.

Letoun však měl na nouzové brzdění příliš velkou rychlost. Následně se proto zřítil na hotel v městečku Gonesse u Paříže. Zahynulo všech 109 osob na palubě a čtyři další v hotelu. I když byl provoz Concordu následně obnoven, o lety již nebyl zájem.

Cestující neslyšeli vlastního slova

Druhý nadzvukový letoun, který létal od listopadu 1977 s cestujícími na palubě, byl letoun Tupolev Tu-144 ze sovětské konstrukční kanceláře vedené Alexejem Tupolevem.

Na trase mezi Moskvou a Alma Atou provedl celkem 55 letů v nadmořské výšce 16 000 metrů o rychlosti kolem 2000 km/h (Mach 1,6). Létal jednou týdně, cena letenky byla 68 rublů, přičemž obyčejná letenka stála 48 rublů.

Servis na palubě byl na vysoké úrovni, ovšem panoval tam hluk přesahující 90 dB, takže se cestující mezi sebou dorozumívali pomocí psaných poznámek. Spotřeba paliva i náklady na údržbu tohoto letounu byly enormní. Osudnou se Tu-144 stala závada.

Dne 23. května 1978 došlo k požáru letounu v důsledku prasknutí přívodu paliva. Nouzové přistání si vyžádalo život dvou členů posádky. Tragický incident vedl k tomu, že lety s cestujícími byly pozastaveny, a nakonec už nikdy nebyly obnoveny. Dnes se nadzvuková letadla používají pouze pro vojenské a výzkumné účely.

Budoucnost nadzvukových letů

V lednu letošního roku se veřejnosti poprvé představil experimentální nadzvukový letoun X-59 QueSST, na jehož vývoji spolupracovala americká NASA se společností Lockheed Martin.

Stroj má být začátkem nové éry letecké dopravy, při níž se na nebe mají vrátit komerční nadzvukové lety. Ve Spojených státech jsou lety komerčních nadzvukových letounů nad pevninou zakázány kvůli aerodynamickému třesku.

Nový letoun by jej měl odbourat díky futuristickému aerodynamickému tvaru a inovativní konstrukci, kdy plnou třetinu délky letounu zabírá úzký špičatý nos.

Návrat nadzvukové dopravy pro širokou veřejnost je ambiciózním cílem, který by mohl znovu zkrátit cestovní časy a přinést revoluci v globálním cestování. S novými technologiemi, jako je potlačení akustického třesku, se tato vize stává stále reálnější.

Budoucnost nadzvukových letů je plná výzev, ale i obrovského potenciálu pro další posun lidstva vpřed v oblasti rychlosti a efektivity dopravy.