Není to jen tak obyčejná buchta, je to bábovka! Proč se ale tak zvláštně jmenuje? Souvisí nějak s bábou? A jak je to s dalšími slovy, která nám připomínají něco jiného?
Pečená hromádka s dírou uvnitř se v dřívějších dobách jmenuje právě bába. Bábovka je jen pekáč, neboli tedy forma, která se při pečení báby používá. Postupně se význam přenese. Kde se ale vzala ta bába?
Existuje několik různých vysvětlení. Například že toto pečivo pekly (a jedly) hlavně starší ženy, že měla dříve forma tvar ženského obličeje, anebo že šlo o jídlo podávané při porodu porodním bábám.
Jako pravděpodobnější však zdroje uvádějí původ trochu jiný. Slovo vzniklo nejspíš z polského baba, což původně znamenalo pokrm pro děti. Ten nemá nic společného s bábou, ale spíš s dětským žvatláním.
Dal Mickey Mouse jméno mikině?
Angličané tomu slovu nerozumějí, Němci také ne, i Italové či Francouzi by nechápavě
kroutili hlavou. Přestože zní tak „mezinárodně“! Mikina je v rybníku českých slov opravdu dost zvláštní rybou. Kdo ji tam hodil?
Starší slovníky popisují mikinu jako „blůzu z počesaného polyamidového vlákna“. Jméno by tedy mohlo pocházet z výrazu mykaná příze (mykat znamená urovnávat vlákna). To by tam ale nebylo měkké „i“, původ je nejspíš třeba hledat jinde.
Jedna teorie vychází z toho, že první mikiny nesly obchodní označení Miki (patrně odvozené od jména Michael). Jméno tedy zobecnělo podobně jako Lux pro vysavače podle značky Electrolux.
Pak je tu však ještě zajímavější vysvětlení. Na prvních mikinách, které se k nám dostaly ze západu jako velký módní trend, byly zpravidla obrázky. A nejčastěji právě postavička myšáka Mickeyho!
A souvisí hamburger s Hamburkem?
Tato dvě slova jsou si natolik podobná, až si říkáme, že to musí být chyták. Hamburgery si navíc spojujeme spíš s Amerikou, takže by mohly vycházet z anglického slova ham (šunka). Nebo je to jinak?
Jméno oblíbeného jídla skutečně souvisí se severoněmeckým přístavním městem! Právě tady se totiž podobné plátky masa připravují již ve středověkých „fastfoodech“.
V 19. století už se používá maso mleté, prý po vzoru Tatarů, kteří ho nejprve rozsednou pod sedlem na koni a nakonec nasekají na malé kousky.
Němci plátky raději usmaží, ovšem v Hamburku prý moc velký úspěch nemají. Teprve když je přistěhovalci vezmou do Ameriky, kde se na světové výstavě v Saint Louis v roce 1904 poprvé servírují v žemli s cibulí a hořčicí, začíná ta pravá hamburgerová éra.
