Cola obsahuje kyselinu citronovou a fosforečnou – a všeobecně asi nejvyšší podíl kyselin mezi běžnými nápoji. Funguje jako žíravina i na naše zuby? A jakou paseku nadělá v žaludku?
Odpovíme vám na několik zažitých mýtů a palčivých otázek týkajících se našeho chrupu!
Píše se rok 1886 a díky lékárníkovi Johnu Pembertonovi (1831–1888) vzniká úplně nový nápoj. Brzy se stane miláčkem konzumentů a o něco později také symbolem špatných stravovacích návyků. Coca-Cola je zprvu inzerovaná jako léčivo.
Dodá prý sílu mužům, ženám i dětem. Není se co divit, obsahuje totiž dvě ingredience, které v ní dnes už nenajdete: kokain a víno! Do kampaně za její skvělé účinky na tělo i duši se zapojí řada lékařů.
Z dnešního pohledu je naprosto šokující, že alkohol a návyková droga používaná jako lokální anestetikum jsou doporučovány i mladičkým konzumentům.
Alkaloid z jihoamerického keře rudodřevu koky (Erythroxylon coca) z nápoje mizí už roku 1929. Namísto něj vás v Cole povzbudí kofein. Je ale pravda, že jde o tekutinu tak agresivní, že do 24 hodin vše rozpustí? Zuby, mouchu, minci…?
Mohly by nám kyseliny z coly rozleptat žaludek? Ne. Koncentrace je natolik malá, že takovou paseku způsobit nedokáže, ostatně, jinak by rozleptala i plechovku, ve které se prodává.
Paradoxně, studená Cola-Cola podávaná po lžičkách naopak pomáhá zklidnit žaludek. Může za to kyselina fosforečná, která v něm potlačuje působení cukrů. Pokud jde o zuby, Cola jim neprospívá. Jeden litr obsahuje až 108 gramů cukru, tedy více než 27 kostek!
Naštěstí máme sliny, které škodliviny rychle neutralizují. Podobnému riziku se tak vystavujete i při pití neředěného džusu. Pokud nemáte správnou ústní hygienu, zuby se vám budou kazit rychleji. Resumé?
Cola má do zdravého nápoje skutečně daleko a není rozumné ji pít ve větším množství, rychlé ďábelské účinky jsou ale mýtus.
Z čeho se vyvinuly naše zuby?
Jak vznikly zuby? Překvapivě vývojem z takzvaných plakoidních šupin ryb. Ty vznikají jako kostnaté destičky s trčícími trny a natočeny jsou k ocasu. Vidět je dodnes můžeme u paryb.
Zatímco obojživelníkům a plazům vyrůstají zuby z čelistní kosti, savci – samozřejmě včetně člověka – je mají usazené v zubních lůžcích a čelistní kost krytou dásní.
A jen kdyby vás zajímala perlička navíc, tak nejostřejší zuby na Zemi měli malí mořští obratlovci s velikýma očima konodonti, kteří nejvíc připomínají úhoře. Žili zhruba před 300 000 000 lety a jejich zuby byly tenčí než vlas.
Vše okolo zubů je drahé. Vyplatí se vycestovat?
Touha po krásném a bezchybném úsměvu je dnes silnější než kdy dřív. Sociální sítě, TikTok i reality show plní záběry dokonale bílých zubů a estetická stomatologie zažívá doslova boom.
Jedním z nejčastěji vyhledávaných řešení jsou v posledních letech zubní fazety – tenké keramické skořepiny, které zakrývají přední část zubů a dokážou proměnit úsměv během několika dní.
Stačí pár minut na sociálních sítích a najdete stovky videí z cest do zahraničí – nejčastěji do Turecka – kde klienti podstupují extrémní zákroky. Zdravé zuby jsou zde mnohdy kompletně zbroušeny, aby na ně mohly být nasazeny fazety nebo korunky.
Výsledek sice na první pohled vypadá atraktivně, ale co se skrývá pod povrchem?
Ve skutečnosti jde často o nevratné poškození zubní skloviny a často i kompletní umrtvení zubu, které si lidé nechávají udělat ve velmi mladém věku, a to jen kvůli vizuálnímu efektu.
Na rozdíl od korunek, zubní fazety ve své podstatě vůbec takto radikální zákrok nevyžadují. Například v české zubní laboratoři Dentalabs se celý proces plánuje tak, aby byl co nejšetrnější k přirozenému zubu.
Díky použití 3D skeneru a individuálnímu návrhu výsledného úsměvu není nutné zuby zbrousit do extrémních tvarů – často jde o minimální zásah.
Zubní fazety jsou trend. Ale je to bezpečné?
Fazety samy o sobě nejsou nebezpečné – naopak.
Mohou být velmi šetrným a elegantním řešením nejen pro estetické vylepšení, ale i pro nápravu jemných nedostatků jako jsou praskliny, skvrny, drobné nepravidelnosti, nebo třeba úlomky růžků jednotlivých zubů, což se často nedá vylepšit pouze výplní, protože takto malá část zkrátka po čase upadne Klíčem je ale přístup, který klade důraz na zachování co největší části původního zubu.
Zásadním rozdílem oproti „rychloproměnám“ v zahraničí je přístup k první fázi celého procesu. Nejprve se provede 3D sken chrupu.
Následuje precizní návrh, podle něhož se rozhodne, zda jsou fazety skutečně potřeba, a pokud ano – jaký tvar, barva a rozsah bude ideální. „Každý návrh ladíme do detailu.
Není to o tom vše kompletně změnit, ale spíš podpořit či vylepšit jednotlivé aspekty, abychom dosáhli krásného úsměvu. Dobrý návrh fazet je jako dobrý makeup – neměl by být vidět,“ zubní technička Lucie Kindlová z Dentalabs.
Jedním z největších rizik současného trendu je fakt, že se k fazetám uchylují i mladí lidé se zdravým chrupem, kteří ve skutečnosti žádný zákrok nepotřebují. Často by stačilo bělení nebo neinvazivní dentální úprava, aby dosáhli požadovaného efektu…
