Na první pohled lákavé pochoutky mohou skrývat smrtelná překvapení. Krvavé škeble zvané návka zrnitá přenášejí tyfus a žloutenku, zatímco sardinský sýr casu marzu, plný živých červů, testuje odvahu i žaludek. Přečtěte si, jaké nástrahy čekají na gurmány, kteří se nebojí zkoušet nové.
Návka zrnitá – krvavá mušle v sobě ukrývá tyfus i žloutenku
Říká se jí krvavá škeble. Už to by mohlo být předzvěstí nějakého nebezpečí. Paradoxně ale červená barva, kterou tomuto měkkýši způsobuje vysoká hladina hemoglobinu, není to, co z nich dělá hrozbu.
Problém je, že konzumenti se spolu s delikatesou mohou nakazit žloutenkou, tyfem či úplavicí. Je to dáno tím, že škeble často žije ve znečištěných vodách.
Právě díky velkému množství hemoglobinu dokáže žít i v místech, kde je málo kyslíku – na bahnitých a špinavých mělčinách. Za den přefiltruje až 40 litrů vody. To z ní ovšem také dělá skladiště toxinů a virů.
Například v roce 1988 v čínské Šanghaji tuto pochoutku zakázali po vypuknutí epidemie žloutenky typu A – podle všeho se takto nakazilo 300 000 lidí!
Casu marzu – sýr, za jehož lahodnost mohou červi (s nimi se také jí)
Doslovný překlad casu marzu znamená shnilý sýr. Tahle specialita z italské Sardinie se jí ve vysokém stádiu rozkladu, a navíc se živými larvami. Ty jsou tam docela záměrně, sýry se infikují larvami sýrohlodky drobné.
Larvy jsou průhledně bílé, dlouhé kolem 8 mm. Postupně se prokousávají sýrem a vylepšují jeho chuť. Když se dostanou ke zdroji kyslíku, mohou vyskočit až do výšky 15 cm.
Strávníci musejí prokázat velkou dávku odvahy. Sýr by se měl jíst i se živými larvami. Pak je třeba důkladně kousat, aby se náhodou larvy nedostaly do střev a nezpůsobily vážné zdravotní problémy.
Naopak, pokud jsou larvy již mrtvé, je pravděpodobné, že sýr je již za hranicí konzumovatelnosti pro všechny. Evropská unie výrobu tohoto sýra zakázala. Tím se ovšem stal ještě atraktivnějším, a dokonce se jeho výroba rozšířila do dalších částí Itálie.
Návka zrnitá a casu marzu ukazují, jak tenká je hranice mezi delikatesou a nebezpečím. Tyto pokrmy nejsou jen o chuti, ale také o kultuře a odvaze překročit hranice běžného. Přesto je třeba mít na paměti, že ne každé riziko se vyplatí podstoupit.
