V modrých vodách u japonského ostrova Jonaguni se ukrývá jeden z největších archeologických rébusů současnosti – masivní kamenná struktura s dokonalými úhly a schody, která vypadá jako dílo dávných stavitelů.

Je to přírodní zvláštnost, nebo důkaz existence vyspělé předpotopní civilizace?

Lokalita: ostrov Jonaguni ležící jižně od pobřeží Japonska

V roce 1986 se pod hladinu moře u malého japonského ostrova Jonaguni vydává potápěč a amatérský badatel Kihachiro Aratake. Jako většina potápěčů zde chce zkoumat hlavně žraloky, kterými je tato oblast vyhlášená.

Výjimečně přitom zamíří na místo, kde se ještě nepotápěl a díky tomu se tento ponor změní v jeden z největších zážitků jeho života. Pod hladinou totiž Aratake objeví podivnou terasovitou strukturu pokrytou vodními rostlinami.

Její skutečnou velikost se podaří odhalit až při dalších ponorech. To už Aratake věří, že se u ostrova nachází tajuplné podmořské město. O svém objevu informuje veřejnost a na místo se začnou sjíždět další potápěči.

Experti však na potopené město dlouho neslyší a do skutečného zkoumání se pustí až Masaaki Kimura (*1940). Co zatím objevil?

Lidské dílo?

Podle dostupných informací jde o ponořenou skalní formaci, která nápadně připomíná stupňovitou pyramidu s téměř dokonalými úhly, rovnými sloupy a velkými kamennými schody. Hlavní skála má přitom 27 metrů na výšku, 150 metrů na délku a asi 40 metrů na šířku.

Kimura postupně vytváří mapu oblasti a přistupuje na možnost, že by mohlo jít o dávnověké město, které zaplavilo zvedající se moře.

Potvrzovat to mají nejen dokonale opracované bloky kamene, ale i zvláštní značky připomínající obrazy zvířat a lidí nebo část skály, která nápadně připomíná lidský obličej. Vědecký svět je ale rozpolcený.

Většina badatelů tvrdí, že podmořská struktura Jonaguni je ve skutečnosti přírodní útvar, který jen vypadá jako vytvořený lidskýma rukama.

Část ale upozorňuje na nedostatek informací o době před 12 tisíci lety a naznačuje, že by klidně mohlo jít o dílo nějaké bájné civilizace. U japonských břehů by se tak prý mohlo klidně nacházet potopené město, které dalo vzniknout legendám o Atlantidě.

Teorií o tom, co je Jonaguni zač, existuje celá řada. Část badatelů věří, že jde o dílo dávné sopečné erupce nebo několika za sebou jdoucích zemětřesení. Někteří pak hovoří o možném pozůstatku bájného kontinentu Mu.

Ať už je podmořská struktura u Jonaguni dílem přírody, nebo pozůstatkem dávno ztracené civilizace, její existence nám připomíná, jak málo toho stále víme o historii naší planety.

Možná právě takové záhady jednou pomohou přepsat učebnice archeologie a odhalit zapomenuté kapitoly lidských dějin.