14. dubna 1912 se navždy zapsal do historie jako den, kdy nejluxusnější parník své doby, Titanic, narazil do ledovce a navždy zmizel v temných hlubinách Atlantiku. Jeho tragický osud dodnes vyvolává otázky: Mohlo se katastrofě předejít?
A co všechno se ještě můžeme dozvědět z trosek, které pomalu mizí v mořských hlubinách?
Lokalita: přibližně 600 kilometrů jižně od kanadského ostrova Newfoundland
Je 14. dubna 1912, blíží se půlnoc a důstojník William M. Murdoch právě nařizuje kormidelníkovi stočit největší zaoceánskou loď své doby ostře doleva a současně signalizuje strojovně plné zastavení.
Jenže ledovec, který je důvodem těchto povelů, se blíží příliš rychle. Titanic se mu nedokáže vyhnout a vzniká série trhlin pod čarou ponoru. Na horních palubách to chvíli vypadá, jako by se nic nedělo. Jde ale jen o klid před děsivou bouří.
Začíná zběsilá a chaotická evakuace do nedostatečného počtu člunů. Radisté vysílají nouzový signál a Titanic se začíná potápět. Zhruba dvě hodiny po nárazu se zvody začíná zvedat záď s lodními šrouby. Tou dobou je zřejmé, že zkázu lodi nepřežijí stovky lidí.
Z celkového počtu 2200 osob na palubě se jich nakonec zachrání jen kolem 700. Parník klesá ke dnu a stává se jedním z nejslavnějších vraků historie.
Labutí píseň slavného vraku
V současnosti vrak Titanicu stále odpočívá na dně Atlantského oceánu, asi 3,8 kilometru pod hladinou. Několik stovek kilometrů jižně od kanadského ostrova Newfoundland ho našel v roce 1985 známý oceánograf Robert Ballard spolu s francouzským týmem expertů.
„Nic nebylo malé…, bylo to strašidelné,“ uvedl badatel krátce po nálezu s tím, že v hlubinách spatřil boty a spoustu dalších předmětů.
Od té doby se k vraku opakovaně vracejí potápěči, vědci i filmaři, aby pořídili co nejvíc záznamů a analýz legendárního parníku. Důvod pro tento spěch je prostý – Titanic se totiž rozpadá před očima.
Nedávno se objevila zpráva, že příď lodi už je v opravdu špatném stavu. Nedávno z ní prý zmizelo několik metrů zábradlí a lze očekávat, že se loď vlivem rzi, mořských proudů a bakterií bude dál a dál rozpadat, až z ní zbude jen torzo.
Zvrátit to podle expertů nelze a kvůli špatné dostupnosti vraku je jeho vyzvednutí nemožné.
Zajímavost:
Navzdory mnoha konspiracím je zřejmé, že hlavní příčinou ztroskotání Titanicu byl prostě ledovec.
Nelze však zakrýt skutečnost, že loď měla řadu bezpečnostních problémů – některé komponenty byly nekvalitní, kormidlo bylo příliš malé a nevyvážené a na palubě nebyl dostatek záchranných člunů.
Titanic zůstává mementem lidské pýchy a zároveň symbolem nezlomné touhy po poznání. Jeho vrak, pomalu mizející v temnotách oceánu, nám připomíná, že i ta největší díla člověka jsou pomíjivá.
Přesto jeho příběh stále žije – ve filmech, knihách a výzkumech, které odhalují nové detaily o té osudné noci. Možná právě proto nás Titanic nepřestává fascinovat: je to příběh, který nikdy neskončil.
