Jejich jména se stala synonymem pro romantizovaný zločin. Bonnie Parkerová a Clyde Barrow – milenci, kteří během Velké hospodářské krize terorizovali Ameriku. Jak začal jejich příběh a proč dodnes fascinují svět?

Kdo by neznal Bonnie a Clydea, legendární zločinecký pár z období velké hospodářské krize? Jejich dramatický příběh fascinuje veřejnost dodnes a mnoho lidí slavné milence, kterým se dlouhé měsíce dařilo unikat policii, dokonce obdivuje.

Jejich příběh je totiž často vykreslován jako dobrodružná lovestory. Realita ale byla mnohem prostší a temnější.

Jak se mohlo stát, že byli Bonnie (1910–1934) a Clyde (1909–1934) symbolem rebelského ducha a proč se dočkali takové pozornosti a mnohdy až bezmezného uznání? Co tito lehkomyslní a chladnokrevní zločinci napáchali?

Pojďme si představit životní příběh Bonnie a Clydea, milenců a vrahů, kteří jsou i 90 let od své smrti stále velkou legendou. Podíváme se na počátky jejich románku i to, čím si vysloužili svou notorickou slávu.

Osudové setkání

Je leden roku 1930. V americkém městě Dallas se v domě společného přítele setkávají devatenáctiletá dívka Bonnie Elizabeth Parkerová a dvacetiletý mladík Clyde Chestnut Barrow. Oba se do sebe zamilují na první pohled.

Podle historiků se literárně nadaná a do té doby bezúhonná Bonnie přidala ke Clydovi právě z lásky.

To Clyde měl v té době za sebou už řadu trablů se zákonem – poprvé byl zatčen v roce 1926, když včas nevrátil pronajaté auto a následně utíkal před policií, k dalšímu zatčení došlo nedlouho poté za to, že ukradl několik krůt.

Kromě toho ještě před setkáním s Bonnie vykrádal obchody a kradl auta. V týdnech po prvním setkání spolu Bonnie a Clyde trávili téměř všechen čas. Jejich románek přerušilo další Clydeovo zatčení za krádež auta.

Clydeova proměna ve vraha

Clyde byl odsouzen a v dubnu roku 1930 nastoupil do texaské věznice Eastham (dnes nese název J. Dale Wainwright). Ve vězení čelil opakovaným sexuálním napadením ze strany svého spoluvězně.

Clyde nakonec svého trýznitele zabil, ale odpovědnost za vraždu na sebe vzal jiný vězeň, který si už odpykával doživotní trest. Clydovi tak jeho vůbec první vražda prošla. Vězni byli posíláni na těžké práce na pole.

Clyde se tomu chtěl vyhnout, a tak si v lednu 1932 nechal schválně amputovat dva prsty na nohou (buď jiným vězněm, nebo to provedl sám). Kvůli tomu pak po zbytek života kulhal.

Clydeova matka mezitím úspěšně požádala o jeho podmínečné propuštění a Clyde se 2. února 1932 dostal na svobodu. Zážitky z vězení ho však změnily – zatímco dřív byl neškodným zlodějíčkem, nyní se stal bezcitným a zahořklým zločincem, kterému bylo všechno jedno.

Barrowův gang a krvavá stopa

Ihned po propuštění z věznice začal Clyde s Bonnie a několika dalšími kumpány (byl mezi nimi i Clydeův bratr Buck) opět s loupežemi – hlavně obchodů a čerpacích stanic. Během těchto loupeží zastřelili v průběhu pár měsíců několik lidí včetně policistů.

Vraždící bandě se přezdívalo podle Clydeova a Buckova příjmení „Barrowův gang“ a zprávy o jejich řádění rychle začaly plnit stránky novin po celých USA. Je to až k nevíře, ale zločincům se následující dlouhé měsíce dařilo utíkat před FBI i policií a dál loupit a zabíjet.

Barrowův gang měl v té době pět členů a ti neváhali chladnokrevně zastřelit každého, kdo se jim připletl do cesty, ať už to byl policista nebo nevinný civilista.

Bonnie a Clyde nebyli jen romantickými rebely, ale brutálními zločinci. Jejich příběh však ukazuje, jak snadno může být násilí zkrášleno legendou.