Je populární tak, jak to dnes znají jen hvězdy pop music. Svými povídkami a básněmi se zapíše do dějin literatury a ovlivní dějiny poezie. A uchlastá se k smrti.

Allan Edgar Poe (1809-1849) má bezpochyby talent. Jeho popisy opiového opojení jsou v povídkách tak působivé a věrohodné, že je mnozí považují za popis skutečných autorových zkušeností. Ovšem dr. Thomas Dun tvrdí:

„Nikdy jsem u něj neviděl žádné známky omámení nebo dokonce závislosti.“ Není tedy narkoman. Alkoholik bohužel ano. Za viníky lze označit genetické predispozice a tragický osud plný ústrků, nešťastných lásek a smrti.

Ochutná na univerzitě

Už jeho otec, mizerný herec David Poe Jr. (1784–1811), je těžký pijan. Stejně jako starší bratr William Henry Leonard Poe (1807–1831), kterého chlast zabije.

Allan poprvé ochutná v roce 1826 na Virginské univerzitě, kdy se jako mnozí další poprvé dostává mimo kontrolu rodiny. A i když se občas napije a občas opije, nemá na univerzitě, ani později v armádě, s alkoholem problémy. Ty přijdou až později.

Třeba v roce 1835, kdy kvůli pití přijde o práci editora magazínu Southern Literary Messenger.

K průšvihu stačí jedna sklenička

Jako nárazový alkoholik mívá dlouhá období kdy se dokáže pití vyhýbat. „Je to již čtyři roky, co jsem se dotkl nějakého alkoholu. Čtyři roky, s jednou výjimkou,“ píše v roce 1841 dr. J. Evansovi Snodgrassovi.

Vždy se však objeví nějaká další rána, kterou jeho citlivá povaha neustojí a prchne ke sklenici. Během několika dnů pak alkohol rozmetá vše, co pracně buduje. Občas ho dokonce najdou ležet na ulici zpitého do bezvědomí.

Ne že by tak strašně nasával, ale jeho tělo se s alkoholem špatně vyrovnává. Občas stačí málo, třeba i jedna sklenička. Navíc jak píše Snodgrassovi: „Pokaždé, když se opiji, jsem pak několik dnů upoután na lůžko.“

Pokusí se utopit žal

Nejhorší pijácké období zahájí 30. ledna 1842, kdy na tuberkulózu umírá jeho žena Virginia Eliza Clemmová Poeová (1822–1847). Zlomený žalem upadá do těžké deprese a snaží se ji utopit v alkoholu. Dávný přítel Lambert A. Wilmer (1805-1863) roku 1843 píše:

„Bývá opilý tak, až se obávám, že se chystá střemhlav vrhnout do záhuby morální, fyzické i intelektuální.“ Trvá to pět let, plných opileckých průšvihů, nedodržování termínů i blekotání na veřejných akcích, než se vzpamatuje.

„Rozhodl se, že co budu živ, už nikdy se nedotknu jediné kapky.“ V roce 1949 se dokonce stává aktivním členem Hnutí Střídmosti. To vše kvůli dávné lásce Sarah Elmiry Roysterové Sheltonové (1810–1888).

Jenže dřív než si stihnou říci „ano“, umírá Poe za dodnes nevysvětlených okolností. V deliriu, zcela dezorientovaný a navíc oblečený v cizích nepadnoucích špinavých šatech, je 3. října nalezen na ulici a převezen do nemocnice.

K plnému vědomí už se neprobere a o čtyři dny později umírá. Je mu 40 let.