Oficiálně je sice Joe Valachi ten, kdo americkým strážcům zákona odhalí existenci mafie, ve skutečnosti to mnozí zkouší už před ním. Nikdo jim však nevěnuje pozornost.

Poprvé na veřejnost prosakují informace už v roce 1890. Při vyšetřování vraždy policejního náčelníka Davida Hennesseyho, se v policejním hlášení uvádí: „Šetření naznačuje existenci tajné zločinecké organizace“.

Tvrzení se opírá o výpověď Charlese Matrangy (1857-1943), šéfa zločineckého bratrstva, které v New Orleansu bojuje o moc s podobnými skupinami.

V roce 1918 vypovídá o zločinecké organizaci a její struktuře newyorský gangster Tony Notaro, když svědčí o vraždě kolegy Pellegrina Morana. Téhož roku dokonce vychází první kniha o americké mafii – The Barelly Mystery.

Je pod ní podepsán budoucí první šéf FBI William J. Flynn (1867–1928). Vše vyšumí do ztracena.

Nikoho to nezajímá

Ministerstvo spravedlnosti má záznam o Siciliánovi jménem Nicolo Gentile, který roku 1907 přijíždí do Ameriky a vypracuje se do pozice toho, kdo řeší vnitřní problémy mafie.

Má prsty ve válce newyorských gangů v letech 1930 a 1931 i v následném vybudování struktury americké mafie.

Když je v roce 1939 nucen z Ameriky uprchnout kvůli obvinění z obchodu s drogami, posílá za ním ministerstvo na Sicílii vyšetřovací tým věnující se organizovanému zločinu. Ač ho vyzpovídají a dozví se řadu detailů i jmen, zpráva mizí v archívu nevyužitá.

Stejně tak to dopadá v roce 1938, kdy Richard Davis (1905–1969), právník významného gangstera Dutche Schultze (1902–1935), napíše pro časopis Collier’s sérii článků o zrodu americké mafie.

I když také uvádí řadu jmen, dat a konkrétních informací, nikoho to příliš nezajímá.

Nikdo to neřeší

V roce 1940 je zatčen Abe Reles (1906-1941), člen skupiny zabijáků známé jako Murder Inc. Aby si zachránil krk, začne zpívat.

Kromě informací, které pomohou vyřešit desítky vražd, mluví také o celostátním zločineckém syndikátu, který byl vytvořen počátkem třicátých let. Jeho výpověď sice vede k zatčení několika gangsterů, situaci týkající se organizace jako takové však nikdo neřeší.

A to přesto, že se úřady několikrát snaží situaci zkoumat a ujasnit si pojem organizovaného zločinu. Jako v roce 1929 Wickershamova komise, která studuje dopad Prohibice na trestnou činnost, ale až příliš se zaměří na Al Capona (1899-1947).

Nebo v roce 1950 Kefauverův výbor vyšetřující organizovaný zločin v oblasti hazardu, který narazí na stopy mafie, dokonce odhalí její propojení na místní politiky, ale nikdy nepřinese žádný důkaz o její existenci.

Největší policejní bota

V listopadu 1957 policie doslova nachytá mafii na švestkách, přesto ji nechá nepochopitelným způsobem uniknout. Mafiánský boss Vito Genovese totiž svolá na 14. listopadu 1957 do Apalachinu mafiánskou konferenci. Sejdou se tu nejvyšší bossové z různých měst.

V tu dobu kolem místa konání – domu Josepha Barbary – projíždí dva policisté, kteří si všimnou mnoha zaparkovaných luxusních aut. Když si začnou zapisovat poznávací značky, začnou mafiáni prchat. Auty i pěšky.

Zmatená policie je však pouze vyslechne, a pak propustí. O dění v domě se vůbec nezajímá. Věci se tak dají do pohybu opravdu až poté, co se před kongresem objeví Joe Valachi a i ti nejnatvrdlejší konečně pochopí rozměry organizovanosti zločinu.