„Pryč!“ Hlas rezonuje skalním masivem. Skupina mužů zahazuje vše, co mají v rukách a prchají na denní světlo. Chvíli poté se země otřese a z jejich jeskyně se vyvalí oblak prachu a kamení. Nejstarší vinařství světa právě zkrachovalo…
Vítejte v arménské provincii Vayots Dzor. Na zdejší malebnou vesničku Areni shlížíme z náhorní plošiny od románského kostela Svaté Matky Boží dostaveného roku 1321. V údolí se klikatí 128 kilometrů dlouhá řeka Arpa.
Historie tu dýchne i na ty, kteří jí příliš nehodují. Řeka omývá torzo mostu ze 13. století a nechybí ani ruiny šlechtického paláce. Jenže kvůli tomu tu nejsme. 13. století je oproti nálezu ve zdejším jeskynním komplexu v podstatě současnost…
Sláva ovčím bobkům!
Štěteček pečlivě oprašuje další střepy z pohárů. Co v nich bývalo? Víno!
Roku 2007 se arménsko-irský tým archeologů pod vedením Borise Gasparyana z Ústavu archeologie a etnografie Národní akademie věd Arménie a Rona Pinhasia z Univerzity v Corku pustí do zkoumání jeskyní dnes označených jako Areni-1. Lokace je využívána jako pohřebiště i rituální místo.
To by ještě nebylo tak neobvyklé. Z útrob zapomnění postupně povstávají ale i fermentační kádě hluboké 60 centimetrů, lis na víno a skladovací nádoby. Archeologové se tu zdrží dlouhé tři roky. A stojí to za to.
Datace ukazuje, že než se strop jeskyně poroučel k zemi, vyráběli tu lidé víno již v období kolem let 4100 až 4 000 př. n. l. To dělá z Areni-1 nejstarší známé vinařství na světě! A mimochodem, neuhádnete, jak se mohly tak dobře dochovat zdejší organické části: Díky ovčímu trusu, který je ochránil před plísní!
Féničané mají monopol
Za největší expanzí vína musíme hledat Féničany. Ti rozšíří jeho slávu až za hradby městských států podél pobřeží Středozemního moře. U Sardinie zastavovat nemusejí.
Nuragská civilizace, která zde existuje dlouhá staletí a do zapomnění se odporoučí až ve 2. století našeho letopočtu, je zřejmě první mediteránskou kulturou, která si dopřává poháry plné lahodného nápoje z hroznů. Féničané jsou skuteční znalci.
Stanou se prvními velkými obchodníky s vínem a jejich zákazníkem číslo jedna bude Egypt. Aby zboží neoxidovalo, chrání ho vrstva olivového oleje a také zátka z borového dřeva.
Tutanchamonovo víno na věčnost
Který egyptský faraon je nejslavnější? Tutanchamon! A je to s podivem. 11. faraon 18. dynastie vydrží na trůně jen něco málo přes devět, zřejmě v období 1333 až 1323 př. n. l. Údajnou celebritu starověku z něj udělají až novodobé vykopávky.
Ale protože jde o jednu z mála nevykradených hrobek, můžeme se do detailu podívat, co zajímavého bychom v ní našli. Zase víno! Na svou cestu zásvětím dostane vládce 36 krásných vinných amfor.
Dnes máme na skleněných láhvích vinětu, Tutanchamon dostane na cestu hliněné nádoby s vyškrábaným určením. Díky tomu víme, že jeho hlavní vinař se jmenuje Kha’y.
Bílá krev se lépe pere
Jídlo je u konce a Ježíš se rozhlíží po svých učednících. Pak zvedá kalich: „Vezměte a pijte z něho všichni:
toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny…“ Právě tento okamžik poslední večeře stojí za vznikem mešního vína využívaného některými křesťanskými církvemi. Může se použít nějaká lepší láhev z vinařství? Ani náhodou!
Mešní víno musí být bez přídavku cukru, vinohrad nesmí byt chemicky ošetřován, a zatímco dřív se vyrábělo jen v klášterech, dnes mají k výrobě mešního vína v České republice povolení i dvě firmy – ve Znojmě a Kroměříži.
Je-li to symbolicky kalich krve, laikovi přijde jasné, že se upíjí červené. V praxi je to ale tak, že Římskokatolická církev používá spíše bílé. Purifikatorium, tedy obdélníkový šátek, kterým se poté kalich vytře, se zkrátka pak lépe vypere…
Co pije nejslavnější svůdník? Cinzano!
Pár vzpurných kadeří zastrčí pod plachetku a spiklenecky se na něj usměje. Zřejmě nejslavnější svůdce dějin ji počastuje polibkem na rozloučenou.
Pak už jen Giacomo Casanova (1725–1798) sleduje, jak v řeholním šatu míří zpátky do kláštera na Muranu v Benátské laguně. V pamětech ji označuje písmeny M. M. Víme o ní, že jde o urozenou jeptišku.
Casanova se usadí do křesla, udělá si pár poznámek do deníku a nalije si… Cinzano! To vznikne roku 1757 a zcestovalý prostopášník si ho rázem zamiluje. Cinzano je vermut. Vyrábí se z červeného i bílého vína, do kterého se přidává alkohol a cukr.
Za nezaměnitelnou chuť může Casanova poděkovat směsi macerovaných bylinek a koření.
Je víno zdravé?
Dobře se po něm tráví a má protizánětlivé účinky. Víno obsahuje vitaminy C, B1, B2, a B6, minerální látky a stopové prvky jako draslík, hořčík, vápník, železo, sodík, bór. Které víno je ale zdravější? Rozhodně červené.
Obsahuje více přírodních antioxidantů, takzvaných flavonoidů. Ty brání přemnožení bakterií a virů v těle. Také zpevňují tenkostěnné cévy – kapiláry – a vliv mají i na estrogen v krvi.
Zapomenout nesmíme ani na přírodní antioxidant resveratrol, skvělou prevenci proti srdečně-cévním onemocněním. Navíc reguluje cholesterol a má prokazatelné protirakovinové účinky. Najdete ho sice i v bílém víně, ale červené ho obsahuje 50krát až 100krát více.
I tady ale platí klasické rčení, že všeho s mírou. Lékaři se shodují, že zdravá denní dávka vína nepřesahuje deci a půl.
Šetříme na lahvinku:
Jaká je nejdražší láhev vína na světě? Jde zřejmě o burgundské Romanée-Conti. Láhev pochází z roku 1945 a aukční síň Sotheby’s v New Yorku začne v říjnu roku 2018 alkohol z vinařské oblasti Cote de Nuits dražit za „pouhých“ 32 000 dolarů. Proč tak moc?
Jednak jde o archivní kus, jednak je z vyhlášeného vinohradu, který je jediný a nedosahuje ani rozlohy dvou hektarů. Ročně se tu vyprodukuje maximálně 6000 láhví vína, které se tak zařadí ke světové elitě.
Průběh aukce ale posadí do židle i ostříleného licitátora. Dražba nakonec skončí na neuvěřitelných 558 000 dolarech, což v té době představuje v přepočtu přibližně 12 400 000 korun!
