Kaučukový míč padá k zemi. V poslední chvíli ho vybere koleno jištěné chráničem. Hraje se dál. Míč smějí odpálit jen ramena, boky, kolena a lokty.

A aby toho nebylo málo, kromě toho, že se nesmí dotknout země, musí hráči míč ještě prohodit kruhem uprostřed hřiště.

Utkání lze směle srovnat se zápasy superligy. Jen s tím rozdílem, že hráči horšího týmu mohou skončit coby obětina bohům. Tento sport známe od původních obyvatel jižního Mexika a severní části Střední Ameriky – Mayů. Ovšem není to jejich výmysl.

Převezmou ho od civilizace mnohem starší, o které jsme ještě v prvních desetiletích 20. století neměli ani tušení. Olméků.

Rekordmanka z La Venty

Kam si v dobách tisíc let před naším letopočtem dojít na nejlepší zápasy? Dominantní hřiště jsou dvě:

To starší najdete v San Lorenzu v mexickém státě Varacruz, spolu s Tenochtitlánem a Potrero Nuevo dnes spadají pod archeologickou lokalitu San Lorenzo Tenochtitlán.

Modernější hřiště vítá své obětování hodné sportovce v La Ventě u Mexického zálivu na ostrově obklopeném močály. Na tom prvním se hraje do roku 900 př. n. l., na druhém do 400 př. n. l.

V rozsáhlých městech, jejichž populace stoupá rychleji, než u kterékoliv soudobé kultury, nechybí sopky. Ty považují Olmékové za posvátné, takže si je z jílu v podobě pyramid stavějí v centru dění. Ta 30metrová v La Ventě se stane největší stavbou Střední Ameriky.

Heuréka! To nejsou Mayové!

Bydlení v centru města je prominentní záležitost. Staví se z kamene, chudší domy na periferii naopak z proutí a mazaniny, na střechu pak patří hliněné cihly a došky. Olmékové vytvoří rozsáhlé obchodní sítě táhnoucí se většinou Střední Ameriky.

Na první známku existence této vyspělé civilizace narazí omylem místní zemědělec na konci 50. let 19. století, a až do roku 1929 potrvá, než ředitel newyorského Muzea amerických indiánů Marshall Howard Saville (1867–1935) popíše olméckou kulturu coby odlišnou od pozdější mayské.

Hlava… a malá hlava

Když roku 1862 cestuje po zdejších krajích José María Melgar y Serrano (1816–1886) a pátrá po ztracených civilizacích, donesou se mu zprávy o nálezu vršku kamenné hlavy. Intuice ho nezklame – vykope první ze slavných olméckých hlav.

José je podivuhodná osobnost, intelektuál a dobrodruh, příležitostný žoldák a novinář. Říká se o něm, že je Mexičan, ale jeho Španělština je… zvláštní.

Navíc má informace, které v tu chvíli v Americe zkrátka nejsou dostupné – archeologické bulletiny, které cituje, mohl vidět jedině v Paříži.

Nechá vyrobit dřevěnou zmenšeninu zhruba 20tunové hlavy a dvacetitunové a odešle ji francouzsko-mexické archeologické komisi. Amatérský archeolog bohužel příliš nepochodí.

Byli Afričané v Mezoamerice?

„Pan Melgar z Vera Cruz věří, že tato hlava představuje Moctezumu,“ přečteme si v dopise muže číslo dva, pokud jde o počátky objevů olmécké kultury. Jde o ředitele francouzské vojenské nemocnice Jean Baptiste Fuzier (1824–1880).

Ten vyráží do terénu a věnuje se archeologickým vykopávkám a kreslení nálezů. Moctezuma I. vládne aztécké říši v letech 1440 až 1469, Montezuma II. pak v letech 1502–1520. Dnes už víme, že se Melgar v odhadu splete o pár tisíc let. Zaujmou ho však rysy sochy:

Značně připomínají Afričany. „Je to velkolepá socha, nejvíc mě však ohromuje, že představuje etiopský typ. Domnívám se, že v této zemi byli černoši. Dřív, v prvních dobách světa…,“ píše Melgar.

Africké teorii, se kterou bombarduje instituce, ale nikdo nevěnuje příliš pozornosti. Je příliš absurdní.

Co se stalo roku 400 před Kristem?

Melgar střílí vedle. Afričané olméckou kulturu nezaložili, ani zde nebyli. Olmékové jsou tím, čemu se říká nedotčená kultura, tedy ta, co se vyvinula sama. Na rozdíl od pozdějších Mayů a Aztéků, kteří naopak staví na nich. Toto zjištění ale potrvá.

Zatímco ve 40. letech 20. století mexičtí archeologové upozorňují, že Olmékové dvěma slavnějším kulturám předcházeli, odborníci z USA považují tři kultury za souběžně existující. Až moderní postupy dají za pravdu Mexičanům. O jednom ale zcela jasno nemáme:

Kam Olmékové zmizeli? Sláva La Venty padá roku 400 př. n. l. a s ní i Olmékové. Proč? Hovoří se o silném vzestupu Mayů, klimatické změně či nájezdu sousedních, primitivnějších států. Olmékové ale nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku.

Coby etnikum přežívají u Mexického zálivu zřejmě až do 16. století, tedy do dob Aztéků.