Jeden anděl za druhým se klaní nové bytosti stvořené z prachu země. Říká se mu Adam, což v překladu z hebrejštiny znamená člověk. Jeden z andělů se ale nepokloní. Krásný Iblís, entita stvořená ze žhnoucího ohně. Za svou pýchu a neposlušnost Bohu se podle Koránu dočká vyhnání z ráje.

My ho ale budeme znát spíš coby Satana, padlého anděla svrženého z nebes, který láká lid k nepravostem. Stává se z něj protipól Boha, byť si nejsou rovni. A mimochodem, slovíčko Satan pochází také z hebrejštiny: Označuje žalobce, soka nebo protivníka.

Je poťouchlý a klade lidem do cesty překážky. Ovšem stále je závislý na Bohu. Teprve, až se Starý zákon přelije do nového, stane se ze Satana protivník číslo jedna. Vládne světu démonů a v biblické apokalypse na sebe dokonce bere podobu draka.

A víte, jaké zvíře je s ním nejvíce spojováno? Malebnou rajskou zahradou se plazí had. U jabloně se zastaví a čeká na Evu. Kdo by neznal příběh o stromu poznání a draze vykoupené svačince? Špitá se, že onen had je ve skutečnosti věčný pokušitel Satan. Vyloučit to nejde, v Bibli ale o Satanovi coby hadovi v ráji přímo nehovoří…

Démon Asmodeus   

Je krásná a kolem roku 700 př. n. l. žije v na severozápadě dnešního Íránu, v zemi jménem Médie. Její jméno je Sára a má doslova pekelnou smůlu. Nebo spíš muži, kteří si na ni dělají zálusk.

Sáru si totiž vyhlídne také Asmodeus, démon smilstva a sexuální posedlosti. Aby ji získal, nebere si žádné servítky: O svatební noci jí postupně zavraždí sedm novomanželů! Do Médie však míří Tobijáš, aby nemocnému otci vyzvedl uložené peníze.

Na obzoru je oběť číslo osm. Mladík má však podivuhodného průvodce. Kromě věrného psa mu po boku kráčí sám archanděl Rafael. Ten zažene Asmodea až do Egypta, kde ho zneškodní.

Tento příběh si můžete přečíst v Knize Tobiáš, starozákonním spisu ze 4. až 2. století př. n. l. Ale pozor, u protestantů platí za apokryf.

Víme o něm, že s oblibou rozbíjí manželství a svou pozornost rád zaměřuje na mladá děvčata, která vede k nezřízenému sexuálnímu hýření. Není se co divit, že jeho „zemí zaslíbenou“ je proslulý harém krále Šalamouna (asi 990 – 931 př. n. l.).

A kde se tu vlastně Asmodeus vzal? Někde se o něm mluví jako o manželovi Lilith, jinde jde zase o potomka Adama a sexuálního démona, kterým se říká sukuba – a to v dobách, kdy má Adam po boku ještě Lilith. Mimochodem, i ta je někdy považována za sukubu…

Pán much Belzebub

Nad obětištěm se s dotíravou bzučivostí vznášejí hejna much. „Baal Zebub,“ odplivne si jeden z nedaleko procházejících mužů.

Dá se to přeložit jako Pán much a zřejmě právě z tohoto výrazu odkazujícího na pelištejského boha Baala vznikne démonické jméno Belzebub. Židé a Pelištejci se, diplomaticky řečeno, nemusejí. Většina svědectví o tomto záhadném etniku pochází ale právě od židů.

A zatímco jedni mají zřejmě i kult much, druzí považují jejich praktiky za odporné. Není se čemu divit, že Belzebub později vyfasuje zrovna hřích obžerství. Vždyť mouchy si také rády smlsnou…

Je to démon nebo je to Satan? Problém křesťanských teologických pramenů je v tom, že v určitý okamžik dosadí na trůn pekel v podstatě kteréhokoliv z démonů. Démonologie ovšem na něj hledí jako na jednoho ze sedmi princů pekla.

Oproti mnohým jiným má Pán much i schopnost létat. Alespoň to tak tvrdí francouzský démonolog Jacques Collin de Plancy (1793– 1881) ve své Dictionnaire Infernal, která vyjde v Paříži roku 1818.

Belfegor: Kráska nebo zvíře?

Muži vykasají u kolem končící tuniky a přidřepnou. Okolím se nese nelibý puch. Několik dalších uctívačů ukazuje k oltáři obnažené hýždě. Co je toto za obskurní perverzitu? Vítejte ve starověkém království Moáb ležící na území dnešního Jordánska.

Uctívání defekací se brzy zvrhne v sexuální orgie k uctění místní varianty Pána, v místí řeči již zmíněného Baala. K podivným rituálům bude svedena i část Izraelitů. V Moábu se božstvu říká Baal-Peor, přes řecký jazykový schůdek tak vznikne Belfegor.

Jak vypadá? Můžete si vybrat. Dlouhé kroutící se zašpičatělé nehty lemují konce prstů, ohromné tělo je porostlé chlupy a na hlavě ční dva nevkusné rohy. Anebo bývá jeho druhou podobou krásná nahá žena dokonalých křivek.

Belfegora líčí kabala jako věčného zpochybňovače, umí poskytnout bohatství a poňouknout k objevům nových vynálezů. Ale rád zasévá spory a přes peníze svádí ke zlu.

Zřejmě Belfegorova snaha zjednodušit procesy a objevovat nové technologie vede nechvalně proslulého lovce čarodějnic Petera Binsfelda k tomu, že Belfegorovi trochu paradoxně přiřkne jako hřích lenost.