„Slýcháte v noci podivné zvuky? Viděli jste ducha? Pokud ano, pak neváhejte a volejte profesionály! Volejte Lovce duchů! Na čísle 555-2368 jsme vám k dispozici 24 hodin denně! Věříme vám každé slovo!“

Znáte americkou duchařskou komedii Krotitelé duchů z roku 1984? Její hrdinové kupodivu nejsou tak úplně vymyšlení. Podobní „krotitelé“ duchů opravdu existují a opravdu se snaží lovit duchy a objasňovat všemožné paranormální jevy.

Nebo to alespoň předstírají. Ať už věří tomu, že loví duchy, nebo jen mazaně využívají lidské iracionality k napěchování peněženky, mnohé jejich snaha proslaví. Jedním z nejslavnějších je Harry Price (1881–1948). Je první, který jde na duchy vědecky.

Používá dálkově ovládané kamery, mikrofony a záznam zvuku. Ani s jejich pomocí však žádného ducha neuloví. Zato odhalí celou řadu podvodníků.

Zvídavý kluk

Jako kluk se zajímá o spoustu věcí. Sbírá mince, zajímá ho archeologie i magie, a také zkouší psát.

Začíná články pro školní časopis, pokračuje hrami, mezi nimiž nejvíce pozornosti získá dramatické zpracování jeho vlastní dětské zkušenosti s poltergeistem, tzv. rámusícím duchem.

Začíná sice pracovat jako obchodní cestující, ale přivydělává si psaním pro místní plátky, kde se věnuje tematice pravosti starožitností, a stále častěji také paranormálním jevům, kde se ukáže být, díky znalosti eskamotérských a kouzelnických triků, mnohem úspěšnější než v případě starožitností.

Jak se (ne)fotí duchové

Razantně na sebe upozorní v roce 1922, kdy s britským parapsychologem Ericem Dingwallem (1890–1986) znovu vydá anonymní dílko Odhalení média. Jeho původní vydání totiž skoupili a téměř zničili spiritisté, neboť odhaluje řadu triků a podvodů, jimiž vytváří iluzi paranormálních jevů.

Vzápětí slaví první výrazný úspěch, když odhalí jako podvodníka slavného fotografa duchů Williama Hopea (1863–1933). Stačí mu pro prezentaci podstrčit označené fotografické desky.

Hope pak sice před jejich očima vyfotí hned několik duchů ochotných zapózovat, na žádné fotografické desce se však samozřejmě tajná značka neobjeví. Hope je totiž tajně vyměnil za své vlastní, s předpřipravenými duchy.

Postrach podvodníků

Téhož roku se s dalšími vědci podílí také na odhalení slavného německého média Rudiho Schneidera (1908-1957), a o rok později si posvítí na Jana Guzyka (1875-1928).

„Šikovný chlapík, zejména pokud jde o nohy,“ poznamená ironicky poté, co odhalí trik, jakým si vypomáhá při ukázce telekineze. Rychle si připisuje další skalpy a stává se postrachem všemožných médií. „Ektoplasma?

Jen vaječný bílek, rozžvýkaný papír a fáčovina,“ mávne rukou nad výkonem Helen Duncanové (1897-1956). Ke své práci jako jeden z prvních využívá také moderní techniku.

Sestrojí hlasový záznamník, s jehož pomocí odhalí podvod Fredericka Munningse (1875-1953), tvrdícího, že dokáže vyvolat hlasy historických osobností, Juliem Caesarem počínaje a králem Jindřichem VIII konče.

Fara plná strašidel

I on se však nechá oklamat, a dokonce se objeví obvinění, že sám několik paranormálních podvodů připravil. Sem bohužel spadá i jeho nejslavnější případ – fara v Borley, známá jako nejstrašidelnější dům v Anglii. Paranormálních jevů se odehrávají stovky.

Zamlžené přízraky, kradmé kroky v prázdných chodbách, vzkazy na stěnách, záhadné vůně, poltergeisti. Když se fara v roce 1937 uvolní, Price si ji pronajímá na celý rok, aby tu mohl se skupinou asistentů neobvyklé jevy zkoumat.

Zaznamená jich přes 200, což je mnohem méně než v předchozích letech (jen řádění poltergeista bylo v letech 1930-1935 zaznamenáno přes 2000 případů). Později o strašidelném domě napíše sérii článků a také dvě knihy.

Přestože většinu z úkazů vysvětlí jako přirozené, u některých připustí možný paranormální původ. Ty jsou však později vyvráceny dalšími vyšetřovateli.

„Marianne Foysterová, která s manželem žila na faře od roku 1930 do roku 1935, se na podvodném vytváření okultních jevů aktivně podílela,“ tvrdí Terence Hines. Důvod? Snaha odvrátit pozornost od milostné pletky s nájemníkem Frankem Pearlessem.

Tohoto odhalení už se však Price nedožije. Umírá 29. března 1948, poté co jej zasáhne a téměř na místě zabije masivní infarkt.