Vodní hladina se zčeří a v dálce je vidět potemnělý stín plující pod ní. V jednu chvíli, s falešnou vidinou soukromí, vystrčí nad hladinu svůj dlouhý krk.
Celý tvor má na délku mezi 15 až 20 metry. Lochnesská nestvůra či zkrátka Nessie plave na potopeném trůně nejslavnějších tajemných tvorů světa. V její spatření doufají miliony turistů i výzkumníku.
Podle doložených svědectví se to z tohoto ohromného počtu podaří za poslední století pár stovkám lidí. A fotografie? Ta nejslavnější, kterou zveřejní roku 1934 i deník Daily Mail?
Prokázaný podvod hlavního chirurga a gynekologa z Londýna, Roberta Kennetha Wilsona (1899 –1969). Na snímku je špatně vyfocená dřevěno-gumová hračka, kterou vyrobí Robertův nejlepší kamarád Christian Spurling (1904–1993). K falzu se ale přizná až v 90. letech, když mu zubatá klepe na dveře.
Bojí se jak Nessie kříže
Podle některých má na hlavě výrůstky, jiní zase viděli štětiny. Nessie si v nikdy nezamrzajícím jezeře Loch podle všeho hoví již celá staletí. Nebo minimálně její potomci. Z jezera vytéká řeka Ness. Od ní máme první zmínku o podivném tvorovi.
Pochází od světce Adomnána z Iony (624–704) a jeho Života svatého Kolumba. Kolumba se připlete k pohřbu a místní mu vysvětlí, že jeden z mužů plaval v řece. „Zaútočila na něj vodní šelma, stáhla ho pod vodu, chtěli jsme mu pomoct z loďky, ale marně,“ líčí.
Světec překvapivě pošle jednoho ze svých následovníků, ať také přeplave řeku. A tajemná šelma se opět přiblíží. „Ustup a toho muže se ani nedotkni!“ zvolá Kolumba a udělá znamení kříže. A netvor poslechne!
U nás laně, ve Skotsku příšera…
„Bylo to velké zvíře s podsaditýma nohama. Připomínalo mloka,“ líčí v roce 1888 zedník Alexander Macdonald z Abriachanu. S pozorováním Nessie se roztrhne pytel.
Asi nejbližší kontakt novodobé historie přijde 22. července 1933. George Spicer sedí za volantem, na místě spolujezdce má manželku. Překvapeně zabrzdí. Přes silnici, jen kousek od auta, přechází tvor s krkem, co vypadá jako tlustý chobot.
Na délku má tak osm metrů, na výšku něco přes metr. „Neviděli jsme nohy, zato v tlamě si to neslo nějakou kořist“ vzpomene si paní Spicerová. „Bylo to jako drak, nebo prehistorické zvíře,“ doplňuje George s tím, že tvor mířil do jezera.
Jde o smyšlenku, šálení mysli, nebo mohli manželé a řada dalších lidí potkat vážně Nessie?
Zbrusu nová želví teorie
Jezero má úctyhodnou hloubku 230 metrů, pokud započítáme i bahnité sedimenty, tak 305. Jen pro srovnání, to by stačilo k tomu spustit do něj „po čumáku“ vlakovou soupravu o bezmála 13 vagonech. Nessie by tu měla k životu dost prostoru.
Těžko však věřit tomu, že by se ji stále nepodařilo při dnešní technologické vybavenosti zachytit. Výzkumníci se sonarem jsou na jezeře každodenním chlebem.
Pokud by tu Nessie skutečně žila, spekuluje se, že by mohlo jít o přežívajícího původně druhohorního plesiosaura. S novou revoluční teorií přišel loni Henry H. Bauer z americké Virginia Tech.
„Jezero vzniklo po konci poslední doby ledové poklesem hladiny mořské vody. Tou dobou tam mohla zůstat obří mořská želva. A rozmnožit se.“ začíná Bauer. Pokud bychom připustili, že nějaký velký tvor v jezeře je, teorie želvy nezní špatně:
„Tyto želvy se nadechovaly nad hladinou, ale většinu doby trávily pod ní. Vylézají i na souš a mají velmi dlouhé krky,“ dodává.
