Slabý, snadno ovlivnitelný a rozhazovačný – takový byl Innocence VIII. Jeho zvolení papežem bylo plné úplatků a jeho pontifikát charakterizovalo utrácení církevního majetku, podpora inkvizice a procesů s čarodějnicemi, a zavedení Sazebníku mučení.
Slabý, snadno ovlivnitelný a také rozhazovačný, tak takový byl další hříšník na papežském stolci – Innocence VIII. Už samotné jeho zvolení bylo zcela v duchu své doby.
Neváhal totiž podplatit kardinály, aby se dostal na papežský stolec, a jen krátce na to začal jako zběsilý utrácet církevní majetek. Jeho heslem totiž bylo:
„Když už jsme jednou papežem, tak si to pořádně užijme.“ Navíc podporoval inkvizici a procesy s čarodějnicemi, které tehdy probíhaly v Německu. Byl prý neschopný i jako politik a ani s povinným celibátem si hlavu nijak nelámal.
Však měl také spoustu dětí, takže o něm současníci říkali, že byl opravdovým otcem Říma. A protože nade vše miloval peníze, vydal nařízení, kterým byli z Říma vypovězeni všichni Židé, kteří nepřestoupili na křesťanskou víru.
Zavedl Sazebník mučení
Jejich majetek pak nejspíš skončil právě v kapsách nenasytného papeže. Innocencovi to ale nestačilo, a tak zavedl zvláštní nařízení o placení mučení.
V knize Sazebník mučení byl vypracován podrobný seznam poplatků, které musela rodina oběti zaplatit papežským mučitelům. Patřily sem zvláštní poplatky za kroucení palců, mrzačení nohou ve skřipcích a podobně.
Například vytržení jazyka oběti a nalévání rozžhaveného olova do jejích úst bylo pětkrát dražší než obyčejné bičování.
Obvinění se proto raději rychle ke všemu přiznali, jinak by jejich rodiny přišly na mizinu a oni sami by před smrtí ještě zažívali obrovská muka.
