Konečně pátek! Pojďte si jej zpříjemnit výběrem zajímavostí z vědy, který jsme pro vás připravili. Týkají se běžného života nás všech.
Proč je nejlepší spát za úplné tmy?
Světelné podmínky při spánku jsou velice důležité pro jeho kvalitu. Čím větší tmu si totiž zajistíte, tím více hormonu s názvem melatonin vaše tělo vyplaví.
A není náhodou, že se mu přezdívá hormon spánku, protože tato látka je podstatná pro střídání spánkových cyklů i vašeho biorytmu. Přitom s věkem její produkce klesá, a proto starší lidé trpívají nespavostí.
Největší překážkou vzniku melatoninu je modré světlo, které vydávají například obrazovky a displeje. Takže spánkem u zapnuté televize si opravdu pořádně neodpočinete.
To samé platí také u koukání na displeje před spaním, protože tak jen oddalujete vyplavování melatoninu, a tedy i blahodárný spánek.
Proč má lev v našem státním znaku dva ocasy?
Záleží na tom, jak se na problém podíváme. Podle jedné teorie měly dva ocasy značit spojení dvou zemí, tedy Moravy a Čech.
Ale heraldika říká, že rozdvojením nepárového orgánu se dávalo najevo pohlaví daného zvířete, v tomto případě by zdůrazňovalo, že lev je samec. Například tomu odpovídá i zobrazení dvouhlavého orla Rakouského císařství, a naopak jednohlavá moravská orlice.
Proč zhasínají světla, když letadlo vzlétá a přistává?
Pokud letíte poprvé, možná vás skutečně zaujme, že i za tmy dojde během odletu a přistávání letadla ke zhasnutí světel. Nelekejte se, jde o běžné bezpečnostní opatření a není třeba se ničeho obávat.
Během případné poruchy by totiž s největší pravděpodobností došlo k výpadku tohoto osvětlení, což by mezi cestujícími vyvolalo paniku a také „slepotu“ vůči speciálním světlům, která jsou důležitá při případné evakuaci letadla.
Jak kočky vrní a umějí to i jiná zvířata?
Uklidňující zvuk kromě koček domácích umí vydávat také třeba gepardi. Dáno je to stejnou stavbou jejich hrtanu. Tam dochází k stahování svalstva u kosti jazylky, která šíří vibrace až do štěrbiny hlasivek, čímž ono vrnění vzniká.
Jejich větší kolegové, z řad tygrů a lvů, to ovšem nedokážou, protože místo kosti mají chrupavku. Zavrnět tak mohou pouze při výdechu, zatímco menší kočkovité šelmy to umějí při výdechu i nádechu, proto je jich předení nepřetržité.
Mohou skutečně „vypadnout oči z důlků“?
Toho, že by vám oči vypadly z důlku, se opravdu obávat nemusíte. Nejsou v hlavě samozřejmě vsazená jen tak „navolno“, ale na jejich místě je drží řada vazů a svalů. Navíc je zrakový nerv propojuje s mozkem.
Na své oči tak určitě musíte dávat pozor, aby nedošlo k poranění, ale vypadnout vám nemůžou, i kdybyste se třeba sebevíc divili.
Mají zvířata také více krevních skupin?
Ano, a dokonce vedou v jejich počtu. Zatímco my, lidé, máme čtyři (A, B, AB a 0), mnohá zvířata jich mají daleko víc. Třeba u psů odborníci stanovují šest hlavních krevních skupin a zhruba dvacet podskupin, koně jich zase mají dvaatřicet.
Méně krevních skupin existuje v případě koček, u nichž lékaři rozlišují tři: A, B a AB – zajímavé přitom je, že například všechny siamské mají typ A.
Proč dřív lékaři tzv. pouštěli žilou?
Pouštění žilou bylo oblíbeným „řešením“ mnohých zdravotních neduhů a také prevencí proti řadě potíží, přičemž ve středověku ho často prováděli lazebníci a používalo se ještě v první polovině 19. století.
Vzniklo na základě starověké teorie o tom, že lidský organismus má čtyři tělesné šťávy, které musejí být v rovnováze. Pokud nejsou, člověk onemocní. Těmito šťávami byly krev, hlen, žlutá a černá žluč.
Záměrným krvácením se měla hladina té tekutiny, která byla nadbytečná, upravit. Jak my dnes už víme, tělo funguje jinak, a tak pouštění žilou nemělo žádný prospěšný účinek. Maximálně mohlo snížit krevní tlak, ale to nebylo zamýšleným efektem.
Ovšem někdy tento zákrok také zabíjel, stačilo přehnat množství odteklé krve nebo četnost pouštění žilou po krátké době.
Opravdu nějaká loď varovala Titanic před ledovci?
Je to skutečně tak. Obchodní parník Mesaba v roce 1912 varoval posádku Titanicu, že ve vodách Atlantiku hrozí srážka s ledovci a krami. Radiotelegraficky předaná zpráva se ovšem telegrafistovi na Titanicu nezdála důležitá, a tak ji kapitánovi nepředal.
Můžeme se jen dohadovat, zda by jeho opačné rozhodnutí zachránilo více než 1500 lidských životů, které si tragédie vyžádala.
Ani Mesaba nedopadla lépe. Osudným se jí ovšem nestal ledovec, ale torpédo vyslané z německé ponorky v době první světové války. Zemřela na ní dvacetičlenná posádka. Dlouho se pak nevědělo, kde její vrak leží.
Až rok 2022 přinesl změnu, když se Mesabu podařilo najít díky nejnovějšímu sonaru, a to nedaleko irského přístavu Rosslare.
Proč se psi často nejdříve zatočí, než si lehnou?
Každý z nás má při spánku rád pohodlí… a stejně tak psi. Udusáním si proto nejspíš zkrátka jen upravují prostor pod sebou, aby je nic netlačilo. Alespoň takový závěr přinesl experiment odborníka na psí chování Stanleyho Corena.
Nicméně teorií o tomto zvyku existuje ve skutečnosti více.
Jedna z nich například říká, že jde o jejich přirozené chování ještě z dob, kdy neměli pelíšky v našich domácnostech nebo boudy na dvorcích, ale museli si lehat do vysoké trávy, kterou bylo potřeba nejdřív podupat.
Kdy a kde vymysleli pizzu Hawai?
Pizzu s ananasem buď milujete, nebo nesnášíte, obvykle nic mezi tím. Její původ byste ovšem určitě nenašli na Havaji, ale možná trochu překvapivě v 60. letech minulého století u Řeka Sama Panopoulose, žijícího v Kanadě.
Tohoto majitele restaurace bavilo zkoušet nové kombinace chutí, a tak se stalo, že na pizzu přidal sladký ananas. U jeho hostů měla tato inovace velký úspěch a její věhlas se šířil.
Název přitom dostala podle značky konzerv s ananasem, který Panopoulos používal.
Proč někteří muži plešatí, a jiní ne?
Nelze stanovit jediný důvod, kvůli kterému u některých mužů dochází k plešatění, protože jich existuje hned několik. Častá je zkrátka dědičnost a také přeměna testosteronu, tedy mužského hormonu.
Kvůli ní dochází k oslabování cibulek vlasů, a tedy k jejich ubývání. Svou roli ovšem dokáže sehrát i špatná životospráva, stres a chyby v pečování o vlasový porost.
Co je černý česnek?
Nejde o odrůdu odlišnou od klasického česneku, který známe z našich kuchyní, ale přímo o něj, jen se speciální úpravou. Než se z česneku stane černý česnek, prochází dlouhodobým působením vyšší teploty (asi 60 stupňů Celsia) a specifické vlhkosti.
Stroužky se díky tomu nevysuší, obvykle ztratí typický zápach a získají černou barvu. Jejich konzumace napomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu v krvi, podporuje cévní systém a srdce, působí jako antioxidant a podpora imunity.
Proč se mnohá mláďata rodí hlavně na jaře?
Jaro je skutečně nejen začátkem dalšího ročního cyklu, ale také života řady zvířat, a to domácích i těch, která žijí ve volné přírodě. Je to dáno příhodným načasováním ke zvýšení šance přežít.
Kromě toho mají rodiče v tomto ročním období dostatek potravy pro svou drobotinu.
Kde se vzalo úsloví Proti gustu žádný dišputát a co vlastně znamená?
Slova gusto a dišputát pocházejí z latiny, kde gustus znamená chuť a disputatio zase disputace, což označuje vědeckou debatu. Proti gustu žádný dišputát tedy znamená, že o chutích se nedá vést diskuze.
Opravdu vznikl pervitin jako podpůrná látka pro ženy?
Je to k nevíře, ale opravdu! Významný berlínský chemik, doktor Fritz Hauschild, ve 30. letech minulého století vytvořil drogu určenou pro ženy v domácnosti, kterým měla dodat energii.
Prodávala se, již pod názvem Pervitin, protože právě tak byla patentována jako zázračný lék, který unaveným ženám pomáhal najít nové sebevědomí a sílu pro zvládání každodenních povinností. Dostupný přitom byl ve formě tablet i ampulí pro injekční podání.
Dámy si účinky pochvalovaly, a to zvlášť když se rozneslo, že se po něm hubne, protože obsažený amfetamin snižoval chuť k jídlu.
Nakonec ho ale dostávali také vojáci, protože pak vydrželi několik dní bez spánku, necítili tolik hlad, žízeň ani zimu a nebáli se riskovat. O závislosti na něm a fatálních jejích dopadech na zdraví se tenkrát ještě nemluvilo.
Kdo zradil rodinu Anny Frankové?
Existuje několik teorií o tom, kdo zradil židovské rodiny, ukrývající se v zadním traktu domu před deportací do koncentračního tábora.
V roce 2016 dokonce muzejní badatelé z amsterodamského Domu Anny Frankové přišli s myšlenkou, že možná vůbec nešlo o zradu, ale náhodu, protože zásah udělala hospodářská kriminálka. Mohlo tak jít o razii z jiného důvodu, než za účelem najít Židy.
