Sladká chuť kdysi našim předkům signalizovala, že daná potravina je zdrojem rychle využitelné energie, kterou potřebovali při dlouhých pochodech, namáhavé práci, útěku či při boji.
Ovšem s dnešním pohodlnějším způsobem života a dostupností sladkostí prakticky na každém kroku se z cukru stal nepřítel číslo jedna, mimo jiné ohrožuje i naše srdce!
Cukry rozlišujeme na v potravinách se přirozeně vyskytující, například v ovoci, zelenině či mléku, a na přidané.
Ty jsou obsažené například ve slazených nápojích, ochucených jogurtech, cereáliích, sušenkách a koláčích, cukrovinkách, stejně jako v polévkách v prášku, chlebu, uzeném mase, chipsech či kečupu. Najít je lze zkrátka ve většině zpracovaných potravin.
Výrobci je do nich přidávají ke zvýšení jejich sladké chuti, která je člověku přirozená a vyhledává ji. Cukrem či medem si například kávu nebo čaji sladí i lidé doma.
17 lžiček cukru denně
Přidané cukry však našemu tělu nepřináší žádný užitek, naopak jejich nadbytečný příjem může z dlouhodobého hlediska lidskému organismu velmi škodit. Přesto jejich spotřeba strmě stoupá.
Zatímco před 100 lety nepřesahovala spotřeba cukru na našem území 2,5 kg na osobu a rok, nyní je to až 34 kg ročně. Denně tedy asi 91,5 g přidaného cukru, což je cca 17 čajových lžiček. Američané jsou na tom s 24 kávovými lžičkami denně ještě hůře.
Jen 5 % energie z cukru
Dle doporučení Světové zdravotnické organizace by přitom příjem jednoduchých cukrů neměl přesáhnout 10 % denního příjmu kalorii, což je asi 50 g u průměrného dospělého člověka s denním příjmem 2000 kcal, jde tedy asi o 10 čajových lžiček.
U dětí pak závisí na věku, pohlaví a fyzické aktivitě, u sportujících adolescentů to může být více. Za dlouhodobý cíl v boji s obezitou si ovšem WHO vytyčila snížení příjmu přidaného cukru pod 5 % denní kalorického příjmu. Tedy asi 5 kávových lžiček denně.
O 6 % vyšší riziko srdečních chorob
Ze studie odborníků z Oxford University zveřejněné loni vyplynulo, že ohrožení pro srdce představuje spíše kvalita sacharidů než jejich celkově zkonzumované množství.
Každé 5% zvýšení podílu celkového energetického příjmu člověka, které pocházelo z přidaných cukrů, bylo spojeno s o 6 % vyšším rizikem srdečních onemocnění a 10 % vyšším rizikem mrtvice.
Autor studie, Cody Watling, který na Oxfordské univerzitě působí jako doktorand, k tomu řekl: „Nejběžněji konzumovali účastníci studie přidaný cukr ve formě cukrovinek a zavařenin, poté ve formě sušenek, sladkého pečiva a koláčů. Běžné byly také ovocné šťávy, slazené nápoje a dezerty.“
Cukr ohrožuje i mozek
Nadměrný příjem přidaného cukru s sebou nese i další nevýhody. Je spojován například s úbytkem kognitivních a paměťových funkcí mozku i s degenerativními poruchami, jako je Alzheimerova choroba a demence.
Nadměrný příjem glukózy rovněž ovlivňuje určité neurotransmitery, což může vést k závislosti na cukru. Dle Texas Institute for Neurological Disorders řídí neurotransmiter dopamin procesy v mozku, které zahrnují náladu, chování, učení a paměť.
Jeho narušené hladiny jsou spojeny s drogovou závislostí a Parkinsonovou chorobou. I cukr může narušit hladinu dopaminu, protože si mozek zvykne na vysoké hladiny cukru.
Zubní kaz i zrychlené stárnutí pleti
Zvýšený příjem přidaného cukru škodí rovněž zubům. Cukry jsou potravou pro bakterie, které se shlukují v ústech a ulpívají na povrchu zubů v podobně lepkavé vrstvy nazývané zubní plak.
Bakterie rozkládají cukry na agresivní kyseliny, které odvápňují sklovinu a snižují tvrdost zubu, tím se tvoří zubní kaz. Nadměrný příjem cukru také urychluje stárnutí pokožky i tvorbu akné.
Reakcemi mezi cukrem a bílkovinami v těle vznikají produkty pokročilé glykace, které poškozují kolagen a elastin, což jsou bílkoviny, které pomáhají pokožce se opravovat, vypínat a udržovat si mladistvý vzhled. Konzumace slazených nápojů je spojována i s některými druhy rakoviny.
