Nasucho polkne. Sice je neomezeným vládcem říše sahající od Nubie až po východní část Středozemního moře, jenže ho pronásleduje bolest zubů a dásní, dědičná epilepsie a navíc má gynekomastii, tedy zduření prsou.
Polední slunce neúprosně žhne a mladý Thutmose IV. (u moci asi 1401/1391–1388 př. n. l.) pod provizorním přístřeškem a obklopen otroky usíná. „Rozjímej o mně, můj synu… Uděluji ti svrchovanost nad mým panstvím, nadřazenost nad živými. Hleď na můj stav.
Písek pouště mě přikryl. Zachraň mě a tvá přání budou naplněna,“ šeptá mu vytesaný kolos ve snu. Když se faraon probudí, nemá pochyb: Jde o prorockou vizi! Božského netvora je nutné vykopat zpod nánosů písku!
200 žen a uklizená socha
Na trůně si posedí 10 let a než roku 1391 nebo 1388 př. n. l. zemře, zanechá po sobě překvapivou památku: Stélu mezi tlapami gízské Sfingy. Právě toto snové svědectví na ni nechá zachytit.
I díky tomu si můžeme dnes udělat konkrétní představu u pradávné minulosti: Někdy kolem roku 2100 před Kristem Gíza upadá. Písek zavane sochu až po ramena. A právě Thutmose IV. bude zřejmě historicky prvním iniciátorem jejího osvobození.
Podle žulové stély víme, že se mu to podaří. A kdo je na řadě další? Muž, o kterém se i po tisíciletích traduje, že má v na 200 žen a konkubín, které mu porodí přes 100 dětí.
Nás ale zajímá hlavně to, že se Ramesse II. (1213–1131 př. n. l.) stane během své 66leté vlády dalším faraonem, který podivuhodnou skulpturu „opráší“ od nánosů písku.
Tlapky už neuvidí…
Co se líbí římským císařům i zbohatlíkům z jejich lidu? Pyramidy a Sfinga! Nového vykopání se tak dočká na počest císaře Nerona (37–68) a guvernéra Egypta, který je zároveň císařův dvorní astrolog, Tiberia Claudia Balbila (3–79).
Od té doby vede na chodník před tlapky monstra 12 metrů široké schodiště zakončené podiem. To se dožije až roku 1931. Poté je při vykopávkách rozebráno. Římští císaři se snaží nenechat upadnout Sfingu zase v zapomnění.
Jenže s pádem jejich říše vkráčí do pouštní hry opět písek. Teď si už musí světový unikát počkat až do roku 1817, kdy odstartuje moderní fáze vykopávek.
Italskému egyptologovi Giovannimu Cavigliovi (1770 –1845) se podaří s naverbovanými pracanty odkrýt zvířecímu tělu celou hruď. Pohledu na tlapy se ale už nedožije. Ty budou vidět až roku 1887 a finiš přijde až s rokem 1925.
