I zdatní plavci mohou mít namále, když třeba v nečekané situaci nemohou plavat. Jak je to ale s rybami, pro které je voda domovem a plavání tou nejpřirozenější činností?
Svět ryb je vůbec plný záhad a otázek. Přemýšleli jste třeba někdy o tom, jestli stále jen plavou, nebo si také najdou čas na spánek? Anebo co by se stalo v případě, že by se ty sladkovodní ocitly v moři?
Bez kyslíku to nejde!
Utonutí je doslova udušení způsobené ponořením do nějaké kapaliny. Ryba se však neudusí díky tomu, že je vybavená žábrami, kterými z vody nasává kyslík. Doslova tedy dýchá vodu, a proto se v ní za normálních okolností utopit nemůže.
Ovšem ne vždycky je voda úplně vhodná a čistá. Pokud je v ní třeba zvýšený obsah dusíkatých látek, rybí červené krvinky pak nemohou přijímat kyslík, jeho výměna v těle neprobíhá dostatečně, a ryba se může utopit úplně stejně jako suchozemští živočichové!
A podobně by to dopadlo asi i ve chvíli, kdyby namísto vody plavala v jiné tekutině.
Kdy chodí ryby spát?
Celodenní plavání by vyčerpalo každého. Platí to i pro ryby? Potřebují si někdy odpočinout, nebo dokonce na chvíli prospat? A mohou vůbec usnout?
Složit hlavu někde u dna a na pár hodin si dáchnout samozřejmě rybám vlastní není. Koneckonců ani nemohou zavřít oči, protože jim chybí oční víčka. I tak ale většinou mají svoji dobu, po kterou jsou trochu více v klidu.
Největšími spáči jsou asi tropické papouščí ryby, které jako „večerní rituál“ vypustí jakousi rosolovitou hmotu. Ta vytvoří kolem rybky ochranou vrstvu, aby ji při spánku nikdo nerušil.
Některé ryby si ale neodpočinou skoro vůbec – třeba tuňáci, kteří musí neustále plavat, aby byl jejich žábrami protlačován vzduch.
Přežijí mořské ryby ve sladké vodě a sladkovodní v moři?
Když je někdo jako „ryba ve vodě“, prostě se mu daří skvěle. Nachází se totiž v prostředí, které mu vyhovuje po všech stránkách. Není ale voda jako voda! Povede se rybám dobře i v případě, že bychom jim vyměnili slanou za sladkou nebo naopak?
Bohužel, většina ryb za takovou záměnu vody zaplatila životem! Slaná a sladká voda se neliší jen chutí – mořská má větší hustotu, vyšší vodivost (více nabitých iontů) a kromě soli i odlišný obsah jiných látek.
Různé druhy ryb se na své prostředí vývojem dlouho adaptovaly, jinak pracují jejich ledviny, žábry či povrch těla. Mořské ryby musí zvládnout žábrami udržovat osmotickou rovnováhu, tedy správně přenášet ionty mezi vodou a svým tělem.
Sladkovodní si zas drží své stálé vnitřní prostředí třeba díky šupinám, které zabraňují prosakování.
Existují ale i migrující ryby a těm na vodě nezáleží! Třeba lososi, kteří žijí v moři, ale za výtěrem táhnou do řek.
