Běžným příznakem ischemické choroby srdeční (ICHS) je angina pectoris. Postižený pociťuje pálení, řezání a tlak za hrudní kostí. Při úplném ucpání koronární tepny dojde asi po 20 minutách k odumření srdečního svalu v daném místě.

Při poškození více než 40 % srdeční tkáně nemůže srdce dále pracovat. Rozvine se život ohrožující infarkt myokardu a může vést až k zástavě. Ohlásí se většinou řezavou pálivou bolestí za hrudní kostí, jež může vystřelovat až do ramene, krku či čelisti.

Anginu pectoris léčí nitroglycerinové tablety. Při akutním infarktu je postiženému do žil vstříknuta látka k uvolnění tepny. Angioplastika je další metodou (nemocnému se vloží do tepny balónek k rozšíření).

Do stěny tepny lze zabudovat i kovovou pružinku bránící dalšímu zužování. Nejčastějším chirurgickým řešením je bypass (přemostění ucpané části srdeční tepny jinou cévou, odebranou z paže nebo nohy).

Pozor na vysoký krevní tlak a srdeční sval

Srdce ohrožuje vysoký krevní tlak (hypertenze). Neléčená přetěžuje srdce a vede ke zvětšení levé komory až k selhání srdce. Zvyšuje pravděpodobnost ICHS a zrychluje ukládání tuků v cévách.

Vysoký krevní tlak nebolí, důležitá je včasná diagnóza a úprava životního stylu.

Druhou nejčastější příčinou smrti je u srdečních chorob kardiomyopatie (KMP), tedy všechna onemocnění srdečního svalu provázená poruchou srdeční funkce.  Až 90 % z nich je tzv.

dilatační KMP, kdy dochází k roztažení srdečních oddílů, nejčastěji levé komory kvůli hypertenzi. Ta se potom méně stahuje a do oběhu proudí menší množství okysličené krve.

Dilatační KMP propuká obvykle ve středním věku, u nás víc u mužů kvůli vysoké spotřebě piva. Příznaky jsou dušnost, únava, nevýkonnost, otoky dolních končetin a arytmie.

Její léčba je obtížná, mnohdy je nutná stimulace obou srdečních komor, například implantace umělého srdce či přímo transplantace. Řadě pacientů je také voperován speciální defibrilátor k snížení rizika náhlého úmrtí.

Srdeční rytmus

Mezi častá onemocnění srdce patří i poruchy srdečního rytmu. Běžně se srdce stáhne 60 až 100×/min. Při arytmii srdce bije rychle, nebo pomalu. Brachyarytmie je stav, kdy srdce bije pomaleji a nezrychlí ani při zátěži. Projeví se závratěmi, zadýcháváním se či ztrátou vědomí.

Při výrazně rychlejším rytmu srdce dochází naopak k tachyarytmii. Hlavním příznakem je palpitace (náhlý nepříjemný stav spojený s tlakem na hrudi, obvykle doprovázený silným zrychleným tlukotem srdce).

Může být spojen i s dušností, slabostí, závratí až ztrátou vědomí. Vedle medikace se bradyarytmie řeší voperováním kardiostimulátoru, u tachyarytmie se využívá katetrizace (odstranění částí srdeční tkáně, kde k poruše dochází), nebo se implantuje tzv. kardioverter-defibrilátor, který koriguje rychlejší srdeční rytmus.

O srdce je třeba se starat

Správné fungování srdce je pro kvalitní život nezbytné, ale ve vyspělých státech jsou nemoci srdce nejčastější příčnou úmrtí. O srdce se musíme dobře starat, sportovat, dbát o zdravou výživu, optimální  váhu, krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi.