Kopřivám se vyhýbáme z logických důvodů: nestojíme totiž o popálení. Zahrádkáři jim nemohou přijít na jméno, když se rozmůžou na zahrádce. A tak by se dalo pokračovat. Jenomže kopřivy mají co nabídnout. Využití nacházejí v kosmetice i farmacii a dokonce se uplatní také v kuchyni.
Podle staré moudrosti má každé popálení kopřivou přinést odolnost vůči revmatickým onemocněním. Přestože to zní zajímavě, pravda to není. Ale nemusíte být zklamaní, tato často zavrhovaná rostlina má spoustu jiných kladů a mnoho zajímavého využití.
Magická i léčivá rostlina
Naši předkové věří, že kopřivy mohou zahánět zlé duchy i nemoci. Aby se nečisté síly udržovaly v uctivé vzdálenosti od lidských příbytků, vyrábějí z této rostlinky různé magické předměty.
Stejnou funkci plnila třeba i kopřivová košťata a za ochranu se považovaly rovněž její bohaté trsy, rostoucí v blízkosti domu.
Je také jednou z devíti rostlin vzývaných v pohanském anglosaském „kouzlu devíti bylin“, o kterých se věřilo, že je lidé dostali od boha uzdravení a léčby Wodena. Z této směsi bylinek bylo třeba připravit léčivé mazání za recitace speciálních zaklínadel.
V lidovém léčitelství se kopřiva používala také samostatně a to třeba jako podpůrný prostředek pro tvorbu mateřského mléka i jako lék proti revmatismu, k očistným kůrám, ke zmírnění problémů s ledvinami a močovými cestami i trávením a také ke zlepšení růstu vlasů.
Pod plachtami z kopřiv
Kopřiva se dá zpracovat i jako surovina k výrobě textilií a to podobným způsobem jako len nebo konopí. Takto ji však nevyužívají jenom dávné civilizace, ve středověku slouží třeba k výrobě lodních plachet.
V průběhu obou světových válek ve 20. století jsou kopřivy cíleně pěstovány, aby jejich vlákna mohla být použita k získání materiálu pro šití vojenských uniforem. V nedávné době začaly společnosti v některých evropských zemích znovu vyrábět kopřivové textilie.
Kopřivy mohou být rovněž zdrojem barviv a sice žlutého z kořenů a žlutozeleného z listů. Dnes se s touto rostlinou však setkáváme hlavně ve farmacii a kosmetice.
Ale také v přírodě, kde blízké setkání není rozhodně příjemné a to navzdory všem ostatním pozitivům, které kopřivy nabízejí.
Pochutnejte si, prosím!
Na našem území je nejrozšířenější kopřiva dvoudomá, její menší a nenápadnější příbuzná kopřiva žahavka je už řazena mezi ohrožené druhy rostlin. Obě však dokážou způsobit nepříjemné kožní reakce.
Jejich droboučké chloupky totiž obsahují směs látek, vyvolávajících pocity pálení a typickou vyrážku. Ale v kuchyni slaví kopřivy úspěch. Kopřiva dvoudomá má při vaření chuť podobnou špenátu a lze ji tak tímto způsobem upravit.
Populární jsou rovněž třeba kopřivové nádivky, polévky nebo pyré. Právě namáčení kopřiv ve vodě či tepelná úprava odstraňují chemikálie, které stojí za nepříjemnými pálivými pocity.
Listy mohou být použity k přípravě bylinného nápoje, stejně to lze udělat s květy. V některých zemích se z mladých kopřiv vyrábějí alkoholické nápoje. A něco pro silné nátury:
v hrabství Dorset na jihozápadě Anglie se každoročně koná soutěž, při které se účastníci snaží sníst co nejvíce syrových kopřiv.
Jak si ulevit od popálení kopřivou?
Pokud nejde o bouřlivou alergickou reakci, ale jen klasické a život neohrožující kožní projevy, je třeba vydržet zhruba prvních 10 minut bez dotýkání se postižených míst. Během této doby dráždivé látky postupně zaschnou a nezpůsobí tolik potíží.
Každý pokus o otírání je vtlačí hlouběji do pokožky a reakce může být delší a závažnější. Po uplynutí této doby je možné povrch kůže opatrně omýt mýdlem a vodou. Často už tento krok pomůže k výraznému snížení nebo úplnému odstranění bolesti i svědění.
Případné žahavé chloupky zachycené v kůži je možné odstranit náplastí nebo depilačními proužky a pokud nic z toho nemáte po ruce, můžete si pomoci i klasickou lepící páskou.
