Byla to nádherná a obdivuhodná města. Obchod tu kvetl, rybolovu se dařilo, jenže Středomoří je v tu dobu hodně divoké místo.

Hérodotos (484–420 př. n. l.) je nadšen nádherou Heracleionu, města postaveného na několika ostrovech propojených mosty. Obdivuje nádherné chrámy i velký přístav, který je jedním z hlavních center námořního obchodu.

Město hříchu

To nedaleký Canopus má pověst horší, dokonce se o něm mluví jako o městě hříchu. Podle starých Egypťanů je však místem, kde bohyně Eset nalezla poslední část Osirisova těla, kterého žárlivý Seth zavraždil, roztrhal a rozházel po celém Egyptě.

Dvě města jeden osud

Středomořím se žene jedna přírodní katastrofa za druhou. Zemětřesení zmítá pobřežím a co nezničí, to dorazí obrovské přívalové vlny. Také Canopus a Herakleion postupně zasáhne několik podobných katastrof.

Obyvatelé se snaží stopy zkázy zahladit, význam měst však pomalu upadá. A pak přijde 7. století a s ním zemětřesení, které se stane městům v zálivu osudné. Otřesy jsou mnohem silnější než cokoli, co pamětníci pamatují.

Vše se chvěje, děsivý rachot přehluší pláč i křik vyděšených lidí. Menší stavby se hroutí, sochy se kácejí a nakonec obě města klesají do hlubin.

Neúnavný Goddio znovu uspěl

Mění se v legendy, které se znovu stávají skutečností v roce 2001, kdy je v hloubce 10 metrů, necelých šest kilometrů od pobřeží, objeví po mnohaletém pátrání neúnavný Franck Goddio.

„Jako první se před námi objevily obrovské sochy bohů a trosky velkého chrámu,“ popisuje okamžik nálezu.

„Ty nám pak ukázaly cestu k dalším objevům.“ Mezi těmi nechybí keramika, šperky, potopené lodě i stovky amfor, svědčících o čilém obchodním ruchu mezi Egyptem a Římem.