Nedostane se odtud a ví to, ale nechce se mu odejít samotnému potom, co ho zradila jeho láska. Vezme ji s sebou a třeba i její spolužačku. Nemá už co ztratit.
Zamíří a v křiku dvou dívek zazní několik výstřelů, než do místnosti vtrhne policejní komando a kontroluje tep unesených dívek.
Eloa Cristine Pimentelová je patnáctiletá brazilská puberťačka, která se věnuje typickým starostem dívek v jejím věku. Když se ale po dvou letech rozchází se svým partnerem Lindembergem Alvesem, neskončí to dobře.
Eloa se spolužačkou Naydou de Silva a dvěma kamarády zrovna 13. října 2008 řeší školní projekt, když do jejich apartmá v Santo André vtrhne její bývalý s nabitou zbraní, protože nemůže rozchod unést.
Všechny prohlašuje za rukojmí, ale chlapce pouští brzy po zajetí. Nechává si jen Elou a Naydu. Zburcovaná policie už ví, co má dělat. Zločinnost je v Brazílii nadmíru velká – únosy nevyjímaje.
Do akce nastupuje GATE (Grupo de Acoes Táticas Especiais), uzavře celé okolí, budovu obklíčí a opatrně vyjednávají s únoscem. Ten třetí den únosu propouští Nadyu.
Dva výstřely
Nayda de Silva se ale nabízí záchrannému týmu dobrovolně jako vyjednavač s únoscem, protože ho dobře zná a měla by i vědět, proč mladému muži přeskočilo. Policie nakonec souhlasí a posílá ji do bytu.
Sotva dívka ale vstoupí dovnitř, udělá z ní mladík znovu rukojmí a rozhodně se nechystá o něčem bavit, nebo dále vyjednávat. Když práskne několik výstřelů, týmu GATE dochází trpělivost a vráží dovnitř. Pachatele nenalézají, zato dívky ano.
Nayda je zraněna na tváři, ale hůře to odnáší Eloa. „Pimentelová utrpěla mnohočetná zranění do slabin a na hlavě,“ sdělují média.
Policisté jí poskytují první pomoc, a udržují tak dívku naživu, jak jen mohou, než je vystřídají lékaři a transportují děvče do nemocnice.
Nedořešené záležitosti
Pimentelová je po dvou dnech prohlášena za mrtvou z důvodu mozkové smrti. Její spolužačka je v té době ještě v nemocnici, ale již mimo nebezpečí. Pachatel je na útěku, ale policie ho chytí v prosinci 2009 v brazilském Maceiu. Soud trvá dohromady čtyři dny.
Násilník dostává dohromady trest 98 let a deset měsíců za 12 prokázaných zločinů, takže z vězení nevyjde, i když limit brazilských trestů je 30 let.
Samotná Eloa se stává ještě po mozkové smrti dárkyní života pro sedm lidí, jimž lékaři transplantují její orgány. Je pochována na hřbitově Santo André v Jardimu a během pohřbu ji přicházejí uctít tisíce lidí.
Případ ale budí značné kontroverze hlavně kvůli tomu, že do záchranné akce nezasáhl policejní ostřelovač a tým brazilského SWAT. Za tento postup jsou policisté dále kritizováni.
Celý případ vstupuje i do policejní databáze jako nejdelší držení (dohromady okolo 100 hodin) rukojmí v São Paulu.
